Balet Národního divadla vyvrcholí světovou premiérou představení Slovanský temperament

Autor: dne 7 června 2018

Tři choreografie Aspects, Dumka a Perfect Examplejsou inspirovány slovanskou duší a energií tvůrců: Polky Katarzyny Kozielské, Čecha Ondřeje Vinkláta a Rusa Andreje Kajdanovského. Tři choreografové, které spojuje jedinečná vize a nadání, smysl pro vyjádření emocí a také… typický slovanský temperament. Poprvé společně na Nové scéně Národního divadla v složeném večeru Slovanský temperament– světová premiéra 14. června!

Mladí tvůrci přináší individuální pohled na lidskou společnost, ale zároveň ukazují, že život lze chápat také lyricky jako báseň. Všechny tři taneční kusy vznikly přímo pro Balet Národního divadla.

Katarzyna KozielskaAspects

Katarzyna Kozielska pochází ze Zabrze. Základy tanečního vzdělání získala na Státní baletní škole v Bytomi a poté studovala na John-Cranko-Ballettakademie ve Stuttgartu, vstoupila do Stuttgartského baletu jako členka souboru, v roce 2006 byla jmenována demisólistkou. Ztvárnila řadu rolí a etablovala se také jako choreografka. Po prvotině pro čtyři tanečníky Stuttgartského baletu nazvané Der richtige Ort následovaly choreografie Blender, Finger, Child of Tree, Symph, Palpitation, A. Memory a další. Vytvořila choreografie pro program Noverre Society Mladí choreografové. V roce 2012 získala titul Mladý choreograf časopisu Ballett-Tanz.

Nálady nejsou pouhé pocity, které ozvláštňují tvůj duchovní život. Nálady jsou způsoby, jakými každý z nás prožívá život na tomto světě. Nálady jsou spjaty se samotnou podstatou našeho bytí. Moudrý je ten, jehož cílem (a úmyslem) je těšit se ze života. Proč ne? Život je valčík. Valčík žití. Nedívej se na svá chodidla. 1-2-3, 1-2-3. 1-2-3. Hlavní věc je prožívat radost.“

Ondřej Vinklát –Dumka

Ondřej Vinklát, rodák z Liberce, v roce 2011 absolvoval Taneční konzervatoř hl. m. Prahy a ještě za studií se stal členem tanečního souboru TKP Bohemia Balet. V roce 2012 nastoupil angažmá do Baletu Národního divadla. V roce 2013 byl povýšen na sólistu a v roce 2016 na prvního sólistu.

Již od dob studií měl chorografické tendence. Společně s Markem Svobodníkem a Štěpánem Pecharem založili skupinu DekkaDancers a vytvořili choreografie Žena za kultem, Petit Cord, L`apres-midi d`un Faune, Křehký vrch nebo Poslední večeře. Je držitelem Ceny Thálie 2013 za roli Romea v baletu Romeo a Julie v choreografii Petra Zusky a Ceny Thálie 2017 za roli Vyvoleného (Svěcení jara).

Když jsem Dumku č. IV Antonína Dvořáka slyšel poprvé, okamžitě mi padla do noty. Pouštěl jsem si ji znovu a znovu. Představoval jsem si, jak se setkávám s někým, koho jsem znal a kdo mi byl velmi blízký. Jako bych s ním opravdu byl, prožíval chvíle plné úsměvu a bezstarostného dětství. A pokaždé když se po tomto euforickém vzletu vracel hlavní motiv, bezpečně mě ujišťoval, že je to pryč…“

Andrej Kajdanovskij – Perfect Example

Andrej Kaydanovskij se narodil v Moskvě a po absolvování Baletní akademie Bolšovo Teatra studoval Ballettkonservatorium v St. Pölten, John-Cranko-Ballettakademie ve Stuttgartu a  Ballettschule der Wiener Staatsoper ve Vídni. V roce 2007 nastoupil do angažmá ve Wiener Staatsoper, kde byl v roce 2015 jmenován demisólistou.

Během své taneční kariéry se začal prosazovat i na poli choreografickém. V roce 2015 získal Speciální cenu pro nejlepšího tanečníka a choreografa na Mezinárodním tanečním festivalu TANZOLYMP. O rok později obdržel jako choreograf německou taneční cenu  ZUKUNFT a v roce 2017 byl nominován na prestižní ruskou cenu Golden Mask za choreografii Tea or Coffee.

 „Choreografie Perfect Example pojednává o skupině jednotlivců, lidí, národa v řadě volně navazujících scén. Tato skupina žije v systému, který tvrdí, že vytváří dokonalou komunitu. Dokonalost znamená: nejsou žádné potíže, žádné rozdíly, žádné problémy… K dosažení tohoto cíle je třeba přijmout drastická opatření a jednotlivci musí omezit své potřeby ve prospěch skupiny. Ale… čím déle to trvá, tím více se objevuje jedna otázka: Je to skutečně v nejlepším zájmu lidí? Existuje opravdu systém, nebo je to jen experiment? Jsou lidé jenom pokusní králíci, kteří hledají odpověď na otázku: Nakolik se můžeme stmelit, než nás rozdílné názory rozdělí a všechno zničí? Jakou cenu jsme ochotni zaplatit, abychom mohli být dokonalým příkladem?

Napište odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *