reklama

Blogerka Michaela Dočkalová pokřtila Nesmysly

reklama

Chcete napsat knihu, ale nevíte, o čem by měla být? Inspirujte se životem. Tím, skutečným. Vším, co se kolem vás děje. Co slyšíte a vidíte. Chcete ji vydat? Spoléhejte se jen sami na sebe.

Ve čtvrtek 26. července pokřtila svou prvotinu blogerka Michaela Dočkalová. Kniha Mysli na nesmysly vznikla na základě jejích povídek zveřejněných na blogu www.businesscoffee.cz „Čtenáři, co mě sledují od samého začátku, chtěli pokračování. Zřejmě se jim nelíbily otevřené konce, které já přímo miluju,“ vysvětluje autorka.

Na křest do kavárny My Coffee Story na pražském Žižkově přišlo kolem padesáti lidí a většina z nich vypadala dokonce i natěšeně, což je, jak jsme se dozvěděli, hotový zázrak. Knižní křesty pořádané nakladatelstvími prý nejsou příliš vyhledávané a tak se jich zúčastní maximálně deset, patnáct lidí. Míše Dočkalové ale knihu nevydávalo nakladatelství. Vydala si ji sama. S  přispěním jejího přítele Petra Kučery. „Bez něho by nikdy tahle knížka nevznikla a my bychom tu dneska nestáli,“ citujeme slova, která s lehkou nervozitou pronášela při proslovu.

Když se autorky zeptáte, co na tom celém procesu vydání knížky bylo nejtěžší, odpovídá: „Co bylo nejtěžší nevím, ale jednoznačně napsání knihy bylo to nejlehčí.“ Bez podpory velkých nakladatelství, marketingu a distribučních sítí jde všechno mnohem hůř. Ale Míša chtěla a pořád chce tohle zvládnout sama.

„Hodně lidí mi píše, že by taky chtěli vydat knížku. Jenže když už konečně našli námět a začali psát, zjistili, že na to, aby si knihu vydali, nemají peníze a že vůbec netuší, co všechno by pro to měli udělat,“ tvrdí Míša. Proto se rozhodla, že začne začínající autory podporovat. Tím, že bude psát a mluvit o tom, jak si vydat knížku samonákladem. Bez toho, aniž by autoři museli prosit v nakladatelství, aby si knihu někdo přečetl. Bez toho, aniž bych museli dlouhé týdny či měsíce čekat na to, jestli se vůbec někomu v nakladatelství zalíbí. A nakonec, když přeci jen uspějí, dívat se na to, jak z jejich práce těží někdo jiný.

Křest trval až do pozdních večerních hodin. Lahví vypitého vína přibývalo, počet kanapek se povážlivě tenčil. Jen počet těch, co si chtěli knížku koupit, nebral sestupnou tendenci. „Já znám Míšu díky blogu, proto jsem si přišla knížku koupit osobně,“ prozradila jedna z jejích čtenářek. Hltá každou povídku a nejvíc jí na tom baví fakt, že nikdy nedokáže správně odhadnout, jak všechno skončí. Někdy je ale konec pro některé čtenáře příliš otevřený. „Slíbila, že v knížce najdeme pokračování, proto ji musím mít.“

Zda její kniha bude alespoň z poloviny tak dobrá, jako byl křest a zájem o autorku, má zřejmě vyhráno. Na recenzi si ale budete muset ještě chvíli počkat.

Pár slov o knize:
Kniha Mysli na nesmysly obsahuje osm povídek. Všechny vypráví o partnerských, rodinných a přátelských vztazích. Hlavní hrdinové povídek se dostávají do vyhrocených situací, které mnohdy zdánlivě nemají žádné uspokojivé řešení. Jsou to příběhy obyčejných lidí, o tom, co se může stát každému z nás.

Autorka sama o sobě
Jsem holka, co se nerada nudí a nesnáší stereotyp. Se spoustou věcí začnu, ale jen máloco dokončím. Což je ostatně moje největší mínus. Jakmile mě ale něco fakt chytne, zakousnu se do toho a nepřestanu, dokud nevidím výsledek. Když píšu, co chci a cestuju, jsem nejšťastnější. Když jsem zavřená osm hodin v kanceláři a musím psát něco, co chtějí ostatní, propadám zoufalství. Někdo by mohl říct, že jsem novinářka, někdo budižkničemu, pro někoho můžu být třeba bloggerka. Já sama se ale pořád ještě hledám. Ač jedno vím jistě – nejsem typ, co v sedm ráno vstane a jde na osmou nebo půl devátou do práce. Jsem noční psavec, noční divák i čtenář, takže před devátou ranní, pokud zrovna necvičím jógu, nevstávám.

Foto: Jakub Kučera

reklama

reklama

reklama

reklama

reklama