Jedy z plastového odpadu se vrací do našich domácností kvůli špatné recyklaci

Autor: dne 19 října 2018

Až čtvrtina zboží vesměs z černého recyklovaného plastu na evropském trhu obsahuje toxické bromované zpomalovače hoření. Jde o látky, které poškozují nervový a hormonální systém a způsobují syndrom ADHD a v tomto spotřebním zboží nemají, co dělat. Chemikálie se našly v hračkách pro děti, výrobcích pro ženy, kuchyňském náčiní nebo kancelářských potřebách.

Na vině jsou mezery v evropské legislativě. Umožňují, aby recyklované zboží obsahovalo látky zakázané mezinárodní Stockholmskou úmluvou. Poukazuje na to dnes zveřejněná studie Arniky, HEAL a IPEN „Toxická past: Nebezpečné látky v recyklovaných výrobcích na evropském trhu“. Autoři studie zároveň navrhují řešení změnou evropské legislativy, kterou je v těchto dnech projednává Evropský parlament a Evropská komise. Konkrétně navrhují zrušení recyklační výjimky pro bromované zpomalovače hoření a zpřísnění limitu pro tyto látky v odpadech, které je povoleno recyklovat.

Do toxické pasti se EU dostala snahou o recyklaci za každou cenu, i když jí bude zpomalení nervového vývoje u dětí, včetně syndromu ADHD, snížení inteligence anebo onemocnění způsobená narušením hormonálního systému. Tyto nemoci způsobují toxické látky zjištěné v předmětech z recyklovaných plastů.

Nebezpečné materiály pocházející z elektroodpadu se recyklují do dětských hraček a dalšího spotřebního zboží prodávaného napříč Evropou včetně České republiky prokázala studie provedená v 19 evropských zemích. Průzkum 430 vzorků recyklovaného zboží z evropských trhů poukázal na 109 (25 %) výrobků obsahujících vysoké množství bromu poukazující na přítomnost bromovaných zpomalovačů hoření v testovaném zboží, z toho 13 výrobků bylo zakoupeno na českém trhu. Nejvyšší hodnoty vůbec za posledních několik let byly naměřeny v dětské kytaře z Portugalska.

„Alarmující je zejména výskyt dvou skupin bromovaných zpomalovačů hoření, na jejichž odstranění z výroby se kvůli neúnosným dopadům na lidské zdraví shodli zástupci celého světa již před několika lety. Evropská unie se ale paradoxně zasazuje o jejich vývoz v odpadní elektronice a tiše tak souhlasí s jejich recyklaci do nových výrobků včetně hraček a kuchyňského náčiní,“ vysvětluje souvislosti autorka studie Jitka Straková z Arniky.

Fotogalerie českých výrobků s toxickou příměsí: https://arnika.org/nejkontaminovanejsi-zjistene-vyrobky-z-recyklovanych-plastu-zakoupene-na-ceskem-trhu

Fotogalerie nejtoxičtějších výrobků na evropském trhu: https://arnika.org/toxicka-past-2018-nejkontaminovanejsi-vyrobky

Výskyt toxických chemikálií v hračkách pro děti zvyšuje riziko vystavení dětského organismu těmto látkám. Toxické zpomalovače hoření mohou do těla přecházet i pouhým kontaktem hračky s kůží, ale především častým vkládáním rukou či hračky do úst. Riziko uvolňování bromovaných zpomalovačů se zvyšuje působením teploty, proto představuje kuchyňské náčiní další rizikovou skupinu výrobků.

„V kuchyňském náčiní se dosud tyto toxické látky v České republice nenašly. Výsledky této studie ukazují, že látky jako bromované difenylétery anebo hexabromcyklododekan mohou být například také v plastových částech nůžek na maso, držadlech nožů či vidliček,“ podtrhl objevné výsledky studie spoluautor studie a vedoucí programu Toxické látky a odpady Jindřich Petrlík z Arniky.

Arnika v závěrech studie poukazuje na skutečnost skrytou široké veřejnosti, že recyklované výrobky na evropském trhu nemusí dosahovat stejných bezpečnostních standardů jako zboží z nerecyklovaného plastu. „Evropská unie musí navrátit dobré slovo recyklaci a nastavit dostatečně přísné limity pro odpady s bromovanými zpomalovači hoření. Jedině tak odcloní tyto nebezpečné chemikálie z recyklovaného zboží. EU bude tímto krokem také donucena k ukončení špinavé praxe – vývozu toxického elektroodpadu do rozvojových zemí,“ vysvětluje nutné legislativní změny Petrlík.

Vzorky pochází jak z členských států EU (Belgie, Česko, Dánsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Švédsko), tak z okolních zemí střední a východní Evropy (Albánie, Arménie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Makedonie, Rusko a Srbsko). Arnika prošetřila přítomnost toxických látek pomocí ručního rentgenového spektrometru a 109 kontaminovaných výrobků nechala následně zanalyzovat na Vysoké škole chemicko-technologické.

Napište odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *