Muži vidí jako příčinu střevních komplikací nezdravý jídelníček, ženy nedostatek pohybu a stres

Autor: dne 18 října 2018

Průzkum zaměřený na lidi trpící syndromem dráždivého tračníku (IBS) ukázal, že muži se lékaře „bojí“ více než ženy a střevní komplikace považují za běžnou část života. Důvodem nepříjemných pocitů je podle nich nezdravé jídlo. Ženy původ syndromu přisuzují spíše nedostatku pohybu a stresu – zde jsou pravdě blíže než muži. Právě stres je totiž hlavním spouštěcím faktorem syndromu.

Syndrom dráždivého tračníku se vyznačuje bolestmi břicha a průjmem, zácpou nebo nadýmáním a z vlastní zkušenosti ho zná 15 % z nás.

Zažívání v kostce

Zažívání probíhá 24 hodin denně nezávisle na tom, zda jíme, spíme nebo pracujeme. Zdravé zažívání není slyšet a běžně si ho neuvědomujeme. To se změní až ve chvíli, kdy přestane fungovat tak, jak má. Nepříjemné pocity v oblasti břicha a střev mohou být jak akutní, tak chronické. V obou případech je důležité příznaky nepodceňovat a navštívit lékaře.

Ten rozhodne o závažnosti střevních komplikací a případně zahájí léčbu. Nemusí se přitom jednat hned o operaci, při některých onemocněních pomůže individuální úprava jídelníčku, jako je vyloučení některé potraviny nebo zařazení probiotik, a životního stylu. Stud se střevními komplikacemi zahoďte hlavně v případě, když se u vás nepříjemné pocity jako jsou bolesti břicha, zácpa, průjem a nadýmání opakují.

V mezinárodním průzkumu, který probíhal mimo jiné i v ČR, pacienti se syndromem dráždivého tračníku (více o dráždivém tračníku najdete např. na www.cojeIBS.cz) uvedli, že nemoc je ovlivňuje ve všech oblastech života – v pracovní, intimní i společenské. Kvůli nemoci se cítí izolovaní, omezovaní, v rozpacích, zpomalení a ve stresu. Přesto je pro ně těžké překonat stud a navštívit odborníka. „Stud a také bagatelizace střevních potíží u řady lidí nejen významně časově odsouvá řešení potíží, ale v případě závažných onemocnění – např. nádorů či závažných chronických střevních zánětů (Crohnova nemoc, ulcerosní kolitida) – může být hlavním viníkem trvalých následků (záněty) či dokonce úmrtí (nádorová onemocnění),“ říká MUDr. Martin Liberda, primář gastroenterologického oddělení, Nemocnice Valašské Meziříčí.

10 zásad pro zdravější střeva

  1. K zachování zdraví střev je důležitý dostatek vlákniny, která podporuje průchod stravy trávicím systémem. Doporučené množství je 30–40 gramů denně.
  2. Nezapomínejte na dostatečný příjem tekutin – ty jsou důležité mimo jiné pro zpracování vlákniny. Přednost dávejte vodě, ale čaj, kávu a mléko odborníci též nezatracují (pokud již máte střevní komplikace, je zde důležité pít ty tekutiny, které příznaky nezhoršují).
  3. Zdraví střev podpoří též probiotika – pro pacienty se syndromem dráždivého tračníku (nejčastější funkční onemocnění trápící 15 % z nás) jsou vhodná ta, která jsou v závislosti na převládajících komplikacích (zácpa, nadýmání, průjem) doplněna o vlákninu, trávicí enzymy, nebo kvasinky.
  4. Pozor, aby ve vašem jídelníčku nebylo příliš mnoho živočišných tuků, soli a konzervačních látek.
  5. U některých pacientů mohou projevy znamenat neobjevené potravinové alergie – mezi nejčastější patří lepek, mořské plody (ryby, korýši), oříšky, sója, vejce a vzácněji mléko.
  6. Zmírnit symptomy funkčních chorob (syndrom dráždivého tračníku, …) může tzv. FODMAP dieta a omezení lepku.
  7. Na jídlo si zkuste najít dostatek času – trávení začíná již v ústech, proto jezte pomalu a každé sousto dobře rozžvýkejte.
  8. Každý den si najděte alespoň 30 minut na cvičení – stačí chůze či jízda na kole.
  9. Omezte stresové situace, které mohou být spouštěcím faktorem vzniku potíží (např. v případě syndromu dráždivého tračníku).
  10. Kouření škodí v mnoha oblastech a zdraví střev není výjimkou – kouření snižuje tlak svěrače v oblasti přechodu jícnu do žaludku a podporuje tak vznik refluxu, který způsobuje pálení žáhy a může vést k dalším komplikacím (např. zhoršení průduškového astmatu).

Několik obecných doporučení či komentářů je uvedeno v 10 zásadách pro lepší trávení. U mnoha lidí však jde o jejich vlastní unikátní situaci. I proto je v řadě případů konzultace nutričních specialistů či specialistů gastroenterologů nezbytná,“ pokračuje MUDr. Martin Liberda.

Vyznat se v bolestech je těžké a nepomáhá ani složitý slovník odborníků. Přečtěte si, co se za nejznámějšími pojmy skrývá

·       IBS (syndrom dráždivého tračníku) – chronické funkční onemocnění projevující se opakovanými bolestmi břicha doprovázenými průjmem, zácpou nebo nadýmáním. Příznaky přitom mohou být tak silné, že znemožňují běžné fungování. Za počátkem onemocnění stojí často dlouhodobý stres. Více na www.cojeIBS.cz.

·       Crohnova choroba – chronické zánětlivé onemocnění zažívacího traktu, které může postihnout jakoukoliv část trávicí trubice. Nejčastěji se vyskytuje v konečné části tenkého střeva a jeho napojení na střevo tlusté. Mezi příznaky patří mimo jiné bolesti břicha, průjmy, teploty, únava a hubnutí. Výjimkou nejsou ani bolesti a záněty kloubů, kožní potíže, záněty očí a chudokrevnost. Více na www.crohn.cz.

·       Divertikulitida – zánětlivé onemocnění tlustého střeva, při kterém dochází k zánětům a krvácení váčků, tzv. divertikulů. Onemocnění může mít jak akutní fázi (prudké bolesti v levém podbřišku a břiše, poruchy vyprazdňování), tak chronickou (opakující se bolesti v levém podbřišku, zácpa, plynatost, zvýšená teplota).

·       Gastroenteritida – zánět žaludku a tenkého střeva projevující se průjmem, zvracením, křečemi a bolestmi břicha. Jedná se o infekční onemocnění způsobené buď viry, nebo bakteriemi. V případě, že je původcem bakterie, můžou bolesti břicha trvat až několik týdnů.

·       Peptické vředy (žaludeční vředy) – vředová choroba, která může postihnout nejen sliznici žaludku, ale i dvanáctníku, případně jícnu a tenkého střeva. Původem je zánět, při němž dojde působením kyseliny chlorovodíkové k poškození stěny žaludeční sliznice.

 

Napište odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *