Trošku z něj šel strach. Přes rameno kosu a lehce podmračený pohled. Pak se ale usmál a obavy byly pryč. „No jasně, jsem to já, Honza Kuželka a ne smrťák,“ řekl se smíchem známý herec, kterého jsme přijeli navštívit do jeho letního sídla ve Voltuši u Rožmitálu pod Třemšínem.

„Jsem takový brouk Pytlík práce všeho druhu, takže zvládám pokosit zahradu, občas uvařím, naštípu dříví a zdatně zvládám i řadu dalších činností,“ vysvětlil nám a aby dodal důrazu svým slovům zasedl a za asistence manželky a souseda se pustil do naklepávání zmíněné kosy a pak předvedl i něco ze sekačského umu.

Je začátek srpna a malý herec necelé dva měsíce po vážné operaci, kdy mu v nemocnici zprůchodnili tlusté střevo, které bylo na několika místech srostlé a jen minimálně průchodné, opět „skáče přes kaluže“. „No, tak doslova bych to neřekl. Skáču, jsem v pořádku, ale ty skoky jsou přes vyschlé kaluže. Tady, stejně asi jako jinde, nezapršelo a jelikož je nedostatek vody dojíždíme pro ni do zdejší hájovny. Je to děs a běs, ale musíme se s tím vypořádat,“ informoval Jan.

Zato mu radost dělají ovocné stromy. Třešně se sice moc neurodily, ale jablek a hrušek má, že by si mohl otevřít s nimi stánek. „Tak to prrr. Nic si otevírat nebudu. Hrušky a jablka neberu jako ovoce k snědku, ale odvážím je po palírny v Blatné, kde z nich vyrobí také zdravý, ovšem lihový nápoj. A kdybych náhodou dostal chuť na třešně, nebo spíš třešňovici, mám kamarády ve Vizovicích a ti mě na holičkách nenechají,“ opět s tradičním úsměvem přiznal herec.

A jelikož je kromě herce a chalupáře i velký lidumil, stal se tváří nedalekého Centra Rožmitál pod Třemšínem, kam nás rovněž pozval, a které je poskytovatelem sociálních služeb, jehož součástí je domov pro seniory a domov se zvláštním režimem.

„S panem ředitelem Lubošem Halenovským se známe dlouhou dobu, jsme přátelé a já rád, když mohu i
v tomto směru jsem aktivní. Účastním se a někdy i zorganizuji pro dědečky a babičky kulturní akce, za které dostanu tu nejlepší odměnu. Jejich úsměv a jiskřičky v očích,“ dodal Jan Kuželka, a když si poklábosil s několika klienty šel se pozdravit i se zdejšími čtyřnohými obyvateli – poníky Amálkou a Tiramisu.

Foto: Herminapress