Systém zón placeného stání v Praze se hroutí i po zavedení jednotného systému. Důvody detailně mapuje rešeršní studie Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Z hranic metropole (318.500 vozidel na hlavních komunikacích) totiž do přímého centra metropole, tj. do zónového parkovacího systému, denně míří minimálně 217.500 vozidel (z toho víc než polovina – 115.000 aut – pravidelně).

K dispozici je přitom pouze tři a půl tisíc P+R stání, což odpovídá 1 % aut přijíždějících denně do Prahy. Tyto problémy konkretizuje reprezentativní průzkum agentury STEM/MARK ve spolupráci se společností Uber, kterého se zúčastnilo více než 500 respondentů: téměř devět z deseti řidičů (88 %) nejenže má problém zaparkovat, ale většina (76 %) se s obtížným parkováním potýká několikrát týdně, nejčastěji v centru nebo před úřady a nemocnicemi.

A situace se dál zhoršuje, až 80 % Pražanů se někdy stalo, že přišli na schůzku pozdě kvůli špatným možnostem parkování, navíc čtyřem z pěti Pražanů (82 %) dokonce hledání volného místa zabere víc času než samotná cesta.

Modré zóny (ne)fungují!

Nejnovější studie Doprava v klidu vypracovaná Fakultou dopravní ČVUT ve spolupráci se společností Uber jednoznačně ukazuje, že koncepce jednotných parkovacích zón v Praze v současné podobě příliš nefunguje. Analýzy vstupní intenzity osobních vozidel naměřené v průměrný pracovní den na hranicích hlavního města i na hranicích širšího centra (hranice zónového parkovacího systému) potvrzují, že do centra jezdí přibližně 100násobně víc aut (318.000), než kolik je k dispozici sběrných parkovacích míst (3.500).

„Z uvedené intenzity vozidel a počtu současných míst na parkovištích P+R jasně vyplývá nedostatečná kapacita současného stavu záchytných parkovišť P+R, která se pohybuje kolem 1 % průměrné denní intenzity vozidel přijíždějících do Prahy. Z praxe ze zahraničí víme, že optimálně mají P+R parkoviště pokrýt 30 až 50 % přijíždějících vozů do měst,“uvádí Josef Kocourek, jeden z autorů studie ČVUT.

„Praha se čím dál více potýká s řidiči dojíždějícími do metropole za prací. Ti se ale denně ocitají v bezvýchodné situaci. Mají totiž čím dál větší problém zaparkovat. Z našich dopravních statistik vyplývá, že téměř polovina jízd začíná nebo končí v okrajových čtvrtích Prahy a u hranic zón placeného stání (ZPS) a pokračuje do centra metropole,” říká Tomáš Peťovský, generální ředitel Uberu pro Česko a Slovensko.

Z expertní studie ČVUT dále vyplývá, že ve všech oblastech ZPS je vydáno více parkovacích oprávnění, než je reálný počet míst, kterými dané území disponuje. To znamená, že nelze garantovat místo k zaparkování i přes zaplacení rezidentského parkování v dané městské části.

Nejhorší je z tohoto pohledu situace na Praze 3, kde na celkem 14.879 parkovacíchmíst vydal obvodní úřad 16.428 parkovacích karet (-1.807 míst). Na Praze 7 chybí na počet vydaných karet 859 parkovacích míst. „Pražané nesou současnou situaci okolo parkovacích karet velice nelibě,”říká Gabriela Šamanová, analytička ze společnosti STEM/MARK. „Téměř devět z deseti řidičů (88 %) nejenže má problém zaparkovat, ale většina (76 %) se s obtížným parkováním potýká několikrát týdně.”

„Z poslední studie prováděné v Kalifornii vzešla i informace, že při hledání místa k zaparkování průměrně řidič ujede 800 m navíc. V celkovém součtu při použití zóny placeného stání za účelem pravidelného dojíždění do zaměstnání se tato ztráta vyšplhá až na 400 km ročně! Jednoduchou logikou pak lze vyvodit zbytečnou spotřebu paliva, resp. ekologickou zátěž a ekonomickou ztrátu způsobenou hledáním volné parkovací kapacity,”uvádí dále autoři studieDoprava v klidu vypracované Fakultou dopravní ČVUT.

Zcela zásadní pochybení je ovšem nesoulad v časovém harmonogramu realizace zón placeného stánína celém území Hlavního města Prahy. „To vedlo k přetížení parkovacích kapacit v městských částech, kde byla nebo teprve bude zóna placeného stání spouštěna později, resp. se pouze připravuje. Tento nesoulad je v řádu až několika let a například pro MČ Praha 10 představuje totální kolaps parkovacích kapacit v lokalitách přilehlých k území, kde již ZPS platí,”konstatují autoři studie Doprava v klidu,vypracované Fakultou dopravní ČVUT ve spolupráci se společností Uber. Právě na hranice zón placeného stání se přesouvá dopravní zátěž především díky mimopražským řidičům, kteří tady nechávají svá auta při cestě do centra města.

Praha: mnoho aut, málo parkovacích míst, mnoho problémů

S problémem najít volné místo k parkování se Pražané potýkají už řadu let. O tom, že hlavní město se musí začít chovat strategicky, jinak hrozí, že bude jeho fungování zcela ochromeno, je přesvědčena naprostá většina účastníků reprezentativního průzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK ve spolupráci se společností Uber.

Z výsledků jednoznačně vyplývá, že se zaparkováním má problémy 88 % pražských řidičů (téměř 40 % Pražanů má problémy denně, víc než třetina obyvatel (36 %) několikrát do týdne). Ani platné rezidentní oprávnění ale ještě neznamená parkování v klidu, víc než 1/4 (28 %) motorizovaných obyvatel hlavního města má totiž problém s parkováním ve své zóně.

Za největší slabinu současného systému zón placeného stání označují Pražané nedostatečné kapacity, resp. dlouhé hledání volného místa. Vadí jim nejen nepřehlednost systému, neexistence garance místa, ale i fixace parkovací karty pouze na 1 zónu. Nejvíce si motoristé v hlavním městě stěžují na parkování v centru, ale pak taky v místě svého bydliště a v blízkosti úřadů, institucí a nemocnic.

Hledáním místa k zaparkování stráví denně motorista v metropoli přibližně 15 minut, v centru dokonce půlhodinu. To je za rok až neuvěřitelných 180 hodin, což je víc než jeden pracovní měsíc. Přepočteno na medián pražských mezd to může být až čtyřicet tisíc korun ročně!

Mimořádně problematická je i cena za parkování, jak totiž dále vyplynulo z průzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK ve spolupráci se společností Uber, až tři čtvrtiny dotázaných řidičů (76 %) jsou přesvědčeny, že je cena rezidentního nebo abonentního parkování neúměrně vysoká. O procento víc, tj. 77 % motoristů v Praze, vnímá i tzv. ceny ve smíšených a návštěvnických zónách jako vysoké – hodinová sazba se zde pohybuje v rozmezí 40–80 Kč.

Respektování zón placeného stání je sporné, 15 % motorizovaných Pražanů se přiznalo, že se snaží „obejít systém.“ Nejčastěji tak, že parkují v takzvané „sporné zóně“, tedy v bezprostřední blízkosti modré zóny, snaží se vyhledat místa, kam monitorovací auta nejezdí, případně znemožňují identifikaci SPZ vozidla jejím úmyslným překrytím. Někteří Pražané pak zkouší i právní kličky, například fiktivní zápis sídla firmy za účelem získání parkovacího oprávnění.

Zdá se ale, že muži zákona se činí, protože 2/3 motoristů přiznávají tresty za špatné parkování – celá polovina zaplatila blokovou pokutu, každý desátý už měl na svém automobilu botičku a každému sedmému někdy auto i odtáhli.

Jednoduchý recept na řešení dopravní situace v Praze neexistuje. Celkem 43 % Pražanů je přesvědčeno, že by přeplněným parkovištím výrazně pomohly investice do infrastruktury, tedy do budování velkokapacitních podzemních i nadzemních garáží po vzoru zahraničních metropolí. Než k tomu však dojde, je nutné zajistit lidem motivaci, jak se přepravovat do města a po městě jinak, než vlastním autem. Jde o celkovou integraci služeb – MHD s carsharingem, bikesharingem, vybudováním cyklistických stezek a podporováním rozvoje služeb typu Uber.