reklama

Aničku Slováčkovou rakovina prsu neomezuje. Naopak! Do práce se pustila ještě s větší vervou…

reklama

Zpěvačka Anna Slováčková momentálně neprožívá zrovna šťastné období. Přestože jí ale rakovina prsu dává zabrat, Anička se nevzdává a pořád pracuje. Točí Ordinaci v Růžové zahradě, připravuje se s kapelou na vánoční koncert v Semaforu nebo jezdí po republice s představením pro školy Trapas nepřežiju! aneb Ten řízek nezvedej.

„Už je to skoro dva roky, co mě oslovil David Novotný, jestli nechci naskočit k Míše Dolinové, Láďovi Ondřejovi a Nelly Řehořové do Trapasů. Jasně, že jsem chtěla! Divadlo mám ráda a výchovné představení Trapas nepřežiju! je velká legrace. Mám vždycky na začátku dvě, tři písničky, aby se mládež probudila a naladila. Zpívám svoje písničky, ale občas dám i nějakou známější,“ uvedla v zákulisí divadla ve Valašském Meziříčí Anna Slováčková, se slušivou blonďatou parukou na hlavě.

Fanouškům je Anička sympatická i tím, že se nebála „hodit“ fotku s holou hlavou na sociální sítě. „Musela jsem. První o mojí nemoci psala média. Nechtěla jsem, aby se začaly šířit nějaké drby, tak jsem hned vyrukovala s pravdou ven a udělala jsem dobře,“ uvedla Anička, která se neprodleně zapojila do osvěty proti rakovině prsu. „Udělal mi velkou radost rozhovor s paní profesorkou Tesařovou z Karláku, kde se léčím. Řekla mi, že je výborné, jak jsem se k nemoci postavila. O rakovině se málo mluví, ženy a i muži se neumí samovyšetřovat, nechodí na prevenci nebo je vůbec nenapadne, stejně jako mne, že se to může vůbec stát.“

Nemoc zpěvačku v práci neomezuje. Když se cítí unavená, dá si pauzu a zatím nemusela zrušit jediný koncert nebo představení. Momentálně žije přípravou vánočného koncertu, který se uskuteční 12. prosince v Divadle Semafor. „Každý rok si s mou kapelou děláme radost. Příprava je intenzivní, každý den jsme ve spojení a ladíme detaily. Ta kapela mě hodně nabíjí, je moje dítě, hodně mi na ní záleží. Kapela se jmenuje Aura, je to až symbolické., protože tento rok se stalo tolik věcí, které mi nahrály, abych tohle všechno zvládla. Musím mít tam někde nahoře někoho, kdo nade mnou stojí.“

Na Vánoce se Anička Slováčková vždycky těšila. Letos ale jí na přípravy nezbývá čas a ani síly. „Každý den přijdu z práce domů a jsem ráda, že padnu do postele a odpočívám. Tak tenhle rok bude klid, ticho, žádné řízky či cukroví,“ slibovala si Anička. Společnost jí budou dělat její dva kocouří miláčci. „Jeden z těch kocourů je vegetarián a nejí jiné maso než lososa, kalamáry a krevety. Je prostě velký gurmán. Rodina to ví a tak mi pod stromeček dává lahůdky pro kočky a také písek do kočičího záchůdku. Ten je drahý,“ práskla se smíchem Anička, co jí čeká pod stromečkem.

Anička Slováčková prožívá normální pracovní kolotoč, jako každý druhý člověk. Jen se jí do toho zamotala „nepříjemnost“ zvaná rakovina. Bojuje s ní léky, prací a hlavně pozitivním myšlením. Velice rychle pochopila, že jinak to nejde!

reklama

reklama

reklama

reklama

reklama