Divadelní tip: 50. repríza oceňovaného monodramatu Skugga Baldur 17. dubna ve Studiu Hrdinů

Autor: dne 17 dubna 2019

Démonický pastor Baldur proměňující se v temnou bytost skugga-baldura, dívka žijící s Downovým syndromem Abba a evropsky vzdělaný přírodovědec Fridrik. Tři postavy, reprezentující odlišné světy a životní přístupy. Tři postavy v brilantním podání jedné herečky – Terezy Hofové. Pozoruhodný česko-islandský divadelní projekt Skugga Baldur získal Cenu Divadelních novin v sezóně 2015/2016 v kategorii Alternativní divadlo a 17. dubna bude mít v pražském Studiu Hrdinů jubilejní 50. reprízu. Zároveň jde o poslední uvedení v této divadelní sezóně.

Inscenaci Skugga Baldur ve Studiu Hrdinů s Terezou Hofovou nastudovala režisérka Kamila Polívková. Obě dámy jsou spoluautorkami scénáře, který vznikl na motivy stejnojmenného románu Sjóna (vlastním jménem Sigurjón Birgir Sigurđsson), jednoho z nejosobitějších islandských spisovatelů současnosti. Kniha Skugga Baldur (česky Syn stínu), v roce 2005 oceněná prestižní Literární cenou Severské rady, patří k jeho nejúspěšnějším. Sjónův román se ukázal být ideálním materiálem pro propojení dvou rozdílných kulturních tradic: z Čech hluboce zakořeněné tradice divadelní a z Islandu velmi silné tradice vypravěčské a mýtotvorné. Výsledkem je vydařené dílo mezinárodního tvůrčího týmu – pozornost a příznivé reakce diváků i kritiky vzbuzují především působivé scénické metafory, zvuková a vizuální stránka, mimořádně silný emotivní náboj a výrazný herecký výkon Terezy Hofové, za který byla ostatně nominována na Cenu divadelní kritiky 2016.

„Na 50. reprízu se moc těšíme, protože mimo jiné přijedou i naši spolupracovníci z Islandu. Je krásné, že se tahle inscenace udržela tak dlouho, my jsme na ni docela pyšní. Nezdráhám se říct, že stojí zato ji vidět,“zvedo hlediště Studia Hrdinů režisérka Kamila Polívková.

Důležitým mottem příběhu o zákeřném tvoru skugga-baldurovi je citace z Ovidiovy Knihy proměn „omnia mutantur, nihil interit“ – vše se mění, nic nehyne. Metamorfóza je i hlavním vyjadřovacím prostředkem excentrického vypravěče Skuggiho (skuggi = islandsky „stín“), který na scéně rozehrává poněkud podvratnou show o lovci a jeho stínu, uštěkaných liškách, sušených tresčích hlavách, Downových mongolských dětech, pojídačích lotosů, vůni darjeelingu a kouření opia, milosrdenství, soucitu i opovržení, o Bohu a elektřině v zadku ledovce, cestě sněhem do podsvětí a pastorovi, co v krajině vypadá jako černý bobek.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit Přihlášení

Napište odpověď