Svou čtvrtou a poslední absolventskou inscenaci s názvem Pan Biedermann a Žháři představí studenti Katedry činoherního divadla 18. 1. 2019 v Divadle Disk. Po expresionistickém dramatu, adaptaci literárního díla a postdramatické grotesce zvolil inscenační tým tragikomedii švýcarského dramatika Maxe Frische. Režie se ujala Barbora Mašková.

Max Frisch (1911-1991) napsal tuto „naučnou hru bez naučení” o dvou žhářích a půdě plné sudů s benzinem v roce 1958 jako reakci na únorový komunistický puč v Československu.Chování titulního hrdiny, slušného člověkaBohumila Biedermanna, v sobě odráží kompromisy a ústupky předúnorové československé vlády i netečnost většiny občanů.Frischova hra ale zdaleka není jen historickým textem o vzestupu jednoho politického systému. Podle režisérky inscenace, studentky 2. ročníku magisterského studia režie činoherního divadla,Barbory Maškové, má hra obecnou platnost coby varování před lhostejností a neschopností jednat tváří v tvář zlu. A při pohledu na dnešní českou společnost nabývá dokonce nových významů.

„Nesnažíme se kritizovat základní prvky liberální demokracie, jako je tolerance, nebo humanita, byť s těmito slovy text často operuje. Naopak se snažíme zdůraznit, jak málo tyto pojmy pro Biedermanna reálně znamenají. Jsou pro něj vyprázdněné. Stávají se pouhou zástěrkou proč nejednat,” říká režisérka, která se rozhodlatext zasadit do české současnosti, čemuž odpovídá i výtvarné řešení scénografky Majky Semotánové a kostýmní výtvarnice Poliny Akhmetzhanové.

Jednání hlavního hrdiny, jeho ženy i dvou žhářů, kteří se jim obratnou manipulací vetřou do přízně
a ubytují se na jejich půdě, komentuje prostřednictvím veršovaných vstupů chór – hasičský sbor, složený z ikonickýchčeských fiktivních postav.V něm nechybí například Švejk, Mirek Dušín nebo Babička. Poutavost děje umocňuje pozorování konkrétních metod, jimiž oba vetřelci postupně získávají nad svým hostitelem nadvládu. „Žháři využívají velké množství strategií, ať už je to mediální manipulace, nátlak, populismus, atmosféra strachu či relativizace hodnot, nebo holá pravda, které je někdy těžké uvěřit, pokud se neshoduje s naším iluzivním vnímáním světa a sebe sama,“upřesňuje dramaturgyně Barbora Šupová.

Čtvrtý ročník Činoherců doplní studenti 2. ročníku Katedry alternativního a loutkového divadla.Autorskou hudbu složil František Alferi, na pohybové složce spolupracovala Kamila Mottlová.