Neustálý růst mzdy nebo platu není celoživotní záležitost. V některých profesích začne ohodnocení stagnovat už po třicítce. Délku mzdového progresu ovlivňuje výrazně dosažená úroveň vzdělání.
Člověk, který dostuduje vysokou školu, přichází do svého zaměstnání většinou ve 24 letech, po střední škole už v 18. V tomto věku očekává, že jej s nabíráním zkušeností čeká neustálý platový růst. Analýza portálů Profesia a Platy ukazuje, že platový strop na některých pozicích přichází už po třicítce. Důležitou roli hraje v tomto případě vzdělání.
Analýza sleduje, v jakém věku lidé dosahují platového stropu. Jde o věk, ve kterém už zaměstnanec bez následného kariérního postupu začne mzdově stagnovat. To pak způsobuje, že na dané pozici mají časem vyšší průměrný plat mladší kolegové.
Středoškoláky láká nejen administrativa, ale i retail a výroba, vysokoškoláky manažerské posty
Z nabídek na portálu Profesia, které vyžadují maximálně středoškolské vzdělání, reagovali uchazeči v tomto roce nejčastěji na místa v administrativě, ale také překvapivě na nabídku pomocných prací ve výrobě a retailu. Pozice jako doplňovač zboží, expedient v logistice či balič doplňují v první pětici s největším počtem reakcí na vypsanou pozici ještě account manager a asistent/ka v administrativě.
Pokud porovnáme nabídky, kde je požadováno alespoň vyšší odborné vzdělání, stojí zájemci především o manažerské posty. Do první pětky se ale dostaly také pozice jako korektor v médiích, event manager nebo pracovní psycholog.
Vzdělání výrazně ovlivňuje délku mzdového progresu
Údaje portálu Platy.cz ukazují, že v Česku ovlivňuje platový strop zejména dosažená úroveň vzdělání. V současnosti platí, že zaměstnanec s maturitou dosáhne platového stropu v průměru ve 34 letech. U pracovníka, který má vysokoškolské vzdělání 2. stupně, je to později. Nejvyšší průměrnou mzdu dosahuje kolem 44. roku.
„Středoškolské pozice mají platový strop po třicítce. Pokud se na ně podíváme z hlediska mzdového progresu, vidíme, že je kratší, než u těch vysokoškolských,“ sděluje výsledky průzkumu Michal Novák za Platy.cz. „U všech pozic, které jsme uvedli mezi nejoblíbenějšími, dosahují zaměstnanci stropu poměrně brzy po třicítce. Nejrychleji přichází vrchol v pozicích asistent/ka, kde se růst platu zastaví ve 32 letech.“
U vysokoškolských pozic je progres delší. V případě těch nejžádanějších uvedených výše je to až po 40. roce věku. Nejvyšší platový strop z hlediska věku pak vidíme u vedoucího obchodní skupiny, kde zaměstnanci dosahují nejvyšších průměrných platů ve věku 48 let.