Encyklopedie japonské vizuální kultury Planeta Nippon získala nominaci na ocenění Magnesia Litera v kategorii Publicistika. Tato nabitá kniha, kterou na podzim vydalo nakladatelství Crew, provádí zájemce o Japonsko tímto svébytným vesmírem díky kolektivu autorů v čele se známou japanistkou Annou Křivánkovou.

Komiks a zejména jeho japonská větev, takzvaná manga, zažívá u nás období rozkvětu a rychle rostoucí popularity, komiks bude i hlavním tématem letošního ročníku veletrhu Svět knihy. Informativní publikace tohoto typu ale na českém trhu dlouho chyběla.

Samotná nominace Planetu Nippon představuje takto: „Kniha má velmi zajímavé čtenářské určení: má co sdělit fanouškům jednotlivých žánrů i projevů japonské popkultury, dokáže však také nabídnout vhled do zajímavé oblasti i čtenáři, který komiks (a zvláště japonský), anime nebo J-pop vůbec nezná a dodnes neznal více japonských hrdinů než sedm samurajů, psa Goro nebo Hello Kitty… Tři autoři složili knihu překvapivě kompaktní, přesvědčivou jak množstvím podávaných informací, tak formou jejich podání. … Poučený, přitažlivý a kvalitně zpracovaný vhled do světa japonské popkultury může být dobrým příspěvkem k lepšímu chápání světa kolem nás.“

Knihu napsali tři čeští experti na japonskou kulturu: Anna Křivánková, Karel Veselý a Antonín Tesař. Planeta Nippon vznikala několik let a každá její bohatě ilustrovaná kapitola se erudovaně věnuje vždy některému velkému fenoménu. Najdete tu dějiny fanů (takzvaných otaku) a fandomu, historii zrodu mangy, text o kultuře roztomilosti (ano, Hello Kitty ovládla i české děti), ale třeba i text o vztahu Japonců ke gay komunitě či své vlastní historii.

Knihy se nevyhýbá ani negativním stránkám japonské společnosti a dozvíte se o posedlosti roboty či japonském popu. Jsou tu obsáhlé texty o filozofii mangy, o japonském bojovém duchu, o rebelech, experimentech, počítačových hrách, samurajích, jakuze, fanatickém nacionalismu… ale i o erotice a výchovném vlivu komiksů.

“Kniha Planeta Nippon není určená jen pro fanoušky mangy,” dodává Jiří Pavlovský z nakladatelství Crew. “Zaujme i lidi, co se zajímají o Japonsko, počítačové hry, svět… nebo jen viděli Ztraceno v překladu a zajímá je, jestli jsou Japonci opravdu tak divní, jak se to ve filmu jeví. Prozradím pointu – jsou ještě divnější. A právě proto jejich tvorba lidi na celém světě tak fascinuje. V době, kdy se evropská i americká komerce zacyklila a nabízí stále to samé, přichází Japonci s novými ideami, nebojí se silných emocí a hlavně – nehrají podle našich pravidel.”