Letní průjmy – v zahraničí i na zahradě

Autor: dne 22 května 2019

Letní průjem je pojem, který se používá pro různorodé střevní komplikace přepadávající velké cestovatele, občasné „dovolenkáře“ i ty, kteří nikam neodjeli.Při cestě do Egypta nebo Mexika většina s „faraonovou“, resp. „Montezumovou“ pomstou počítá. Přesto ale skutečnost, že s průjmem má zkušenost 60 % těch, kteří vycestovali do zahraničí alespoň na 2 týdny, překvapí. V bezpečí nejsou ani ti, kteří tráví léto v České republice. Ze špatně tepelně upraveného kuřecího masa se u nás vloni nakazilo téměř 24 tisíc lidí a naše republika je obecně hodnocena jako země se středním rizikem střevních onemocnění. Dostatečná letní příprava zahrnující informování se o rizicích a prevenci při cestování do zahraničí, užívání probiotik a dodržování základních hygienických zásad přitom může onemocnění zabránit. 

Kdo za to může?

V první řadě je nutné si uvědomit, že průjem mohou vyvolat infekční a neinfekční příčiny. Neinfekční průjem při cestách souvisí se změnou jídelníčku a okolního prostředí (vzduch, kontaminanty) a s tím, že naše tělo přijímá pro něj nezvyklé pokrmy a kombinace (ovoce, koření, větší množství tuků apod.). Samostatnou kapitolou je pak tzv. cestovní horečka, při níž je průjem vyvolán stresem spojeným s cestou. Zatímco cestovní horečka zpravidla rychle zmizí po příjezdu na dovolenou, v ostatních případech je tomu jinak.

Mezi hlavní infekční viníky patří bakterie, které mohou za 8 případů z 10. Více než 50 % všech průjmů cestovatelů vyvolávají Escherichia coli. Dále se jedná například o salmonelózu nebo úplavici. Zbývajících dvacet procent si pak rozdělí paraziti a viry. 

Pokud zůstanete v České republice, váš průjem bude mít na svědomí pravděpodobně právě některá z bakterií. V roce 2018 se nejčastěji jednalo okampylobakteriózu, s níž dle Státního zdravotnického ústavu vyhledalo lékaře 23 780 z nás. U mnohem známější salmonelózy se jednalo o necelou polovinu případů (11 359). Důvodem bakteriálních střevních komplikací je často nedostatečně tepelně upravené maso při grilování (v případě kampylobakteriózy pozor na kuřecí). Též je třeba si uvědomit, že v teplém počasí se potraviny rychleji kazí a že improvizované podmínky u prodejního stánku na koupališti nebo hudebním festivalu nemusí zaručit potřebnou skladovací teplotu (o složitosti dodržovat další hygienické návyky nemluvě).    

Kde hrozí nebezpečí? V Chartúmu i na chatě

Obecně je možné říci, že existují země s vysokým, středním a nízkým rizikem. Nejrizikovější je většina států Afriky (včetně Madagaskaru), oblast Indonésie nebo Mexiko a severozápadní část Jižní Ameriky. Dle britské studie nejčastěji trpěli střevními komplikacemi ti, kteří jeli do Egypta, Indie, Thajska, Pákistánu a Maroka.Nízké riziko je naopak nejen v Evropě, ale také v Severní Americe, Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandu. Ale pozor! Česká republika je zařazena do skupiny zemí se středním rizikem (8–20 %).

 „Není výjimkou, že se mi v ordinaci objevují pacienti bezprostředně po návratu z dovolené. Častou příčinou letních průjmů je zhoršená hygiena, například konzumace neoloupaného ovoce, pití vody z kohoutku nebo nápojů s ledem. Pokud jsou pacienti citlivější na zažívací ústrojí, objevuje se u nich průjem i v případě konzumace mořských korýšů nebo ústřic. V těchto případech, na které je možné se připravit např. preventivním užíváním probiotických doplňků stravy, často zvládnou vyřešit komplikace sami a já se o nich dozvídám jen „mezi řečí“ při jiném důvodu návštěvy v ordinaci. Horší jsou případy salmonelózy, shigelózy, břišního tyfu a dalších bakteriálních a parazitálních onemocnění, které se můžou objevit po návratu z Afriky (včetně Čechy oblíbeného Egypta), Jižní Ameriky, Indie a dalších asijských zemí. Pravdou ale je, že mezi rizikové země, kde je možné onemocnět salmonelózou, je řazena i Česká republika,“říká praktická MUDr. Petra Nováz Prahy. 

Zdroj: Travel and Migrant Health Section, HPA. Mapa připravena na základě studií. V případě absence dat definování rizika na základě sousedních států v daném území. 

„Největším rizikem při průjmových onemocnění je nedostatečný pitný režim a následná dehydratace organizmu. V civilizovaných oblastech je možné koupit si speciální rehydratační přípravky v lékárně, pokud jste odkázáni jen na svou pomoc, využijte alespoň převařenou vodu s 4 lžičkami cukru a 1 lžičkou soli. Lékaře určitě navštivte, pokud průjem trvá déle než 5 dní, objeví se horečky a zvracení, ve stolici je příměs krve nebo nejste schopni dodat a udržet dostatek tekutin,“ radí praktická lékařka. To přitom platí, ať již průjem přijde kdekoliv. 

5 věcí, které vám mohou zachránit léto

Léky proti akutní průjmu– součástí lékárničky na cestu by měly být léky proti akutnímu průjmu jako jsou adsorbencia (např. černé uhlí), které na sebe naváží škodlivé patogeny v trávící soustavě a vyloučí je, nebo střevní desinficiencia, která ale účinkují pouze na infekční bakteriální průjem. S opatrností lze užívat také antimolitika zpomalující střevní peristaltiku, a tak snižující frekvenci stolice. Vhodné mohou být i probiotické přípravky s kvasinkou S. Boulardii, která na sebe váže patogeny. Probiotika navíc pomáhají navrátit poškozenou střevní mikroflóru do rovnováhy.

Dodržování zásadních hygienických pravidel a ostražitost při výběru jídla a pití– nevěřte, že když budete jíst s místními, nemůže se vám nic stát. Jejich zažívací ústrojí je na složení jídelníčku zvyklé, to ale o vás zdaleka platit nemusí (i když máte pocit, že chodíte každou chvíli do thajské nebo indické restaurace provozované v České republice). Na cesty se vyplatí vzít s sebou také příruční balení dezinfekční gelu na ruce – ne vždy je možno si ruce po toaletě či před jídlem omýt v nezávadné vodě. Rady najdete například na stránkách Ministerstva zahraničí ČR nebo navštivte centrum cestovní medicíny. 

Probiotika– na trhu již existují speciální probiotika určená pro případy cest do zahraničí a zvýšeného rizika. Oproti běžným přípravkům obsahují větší počet probiotických kmenů a živých mikroorganismů (vhodné je volit přípravky doplněná o prebiotika sloužící zároveň jako potrava pro probiotika, případně např. kvasinku S.   Boulardii). Probiotika je vhodné doplňovat preventivně alespoň týden před plánovanou cestou.

Lahev– lahev s vodou se hodí nejen proto, abyste se nenakazili při konzumaci závadné vody. Pitný režim je velmi důležitý i v případě, že se u vás průjem objeví. Dehydratace totiž může průjem pěkně zkomplikovat. Dostatečný pitný režim (ideálně ve formě rehydratačního roztoku, iontových nápojů či ochucené minerální vody) vás v tomto případě může uchránit před pobytem v nemocnici. 

Očkováníproti infekčním příčinám (cholera, břišní tyfus, žloutenka typu A) – vhodná očkování doporučí pracovníci očkovacího centra na základě bližších informací o cestě do zahraničí

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit Přihlášení

Napište odpověď