„Současný výpočet inflace přestává odrážet realitu. Například v době prudkého poklesu cen pohonných hmot nebylo ve spotřebním koši zohledněno, že lidé omezili tankování na minimum. Naopak výrazně vzrostla poptávka lidí po trvanlivých potravinách. Ty však ve spotřebním koši měly stále stejnou váhu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Evropská centrální banka včera zveřejnila ekonomickou zprávu, ve které se podrobně zabývá příčinami růstu peněžní zásoby. Z publikovaných dat je zřejmé, že široká peněžní zásoba M3 v červnu vzrostla o 9,2 procenta a v červenci o 10,2 procenta. Jedná se o nejvýraznější nárůst od května 2008.
Na datech se ukazuje, že lidé i firmy v Evropě výrazně mění své jednání. Hromadí peníze a přestávají utrácet, aby se připravili na příchod horších časů. V důsledku tohoto vývoje jsme svědky výrazného nárůstu peněžní zásoby, který byl navíc podpořen masivními podpůrnými opatřeními. Ta měla zajistit dostatečnou likviditu v ekonomice, aby bylo možné čelit koronavirovému šoku.
Evropská centrální banka se domnívá, že ke hromadění peněz dochází i z dalších důvodů. Část úspor může být nedobrovolná, protože v koronavirové době je méně příležitostí k utrácení. Například je obtížnější jet na dovolenou či využívat služby, kde existuje zvýšené riziko nákazy. Rovněž je vynakládáno méně peněz na nákup oblečení, protože lidé omezují svůj společenský život a častěji pracují na home office.
Klíčovou otázkou je, jak růst peněžní zásoby v Evropě ovlivní ekonomiku. Mnozí lidé se domnívají, že to nutně musí vést k vysoké inflaci. Stále více ekonomů však tvrdí, že spojení mezi peněžní zásobou a inflací není v dnešní době nijak zvlášť silné. Většina dodatečně nahromaděných peněz totiž nemusí být utracena za zboží a služby z běžného spotřebitelského koše. Spíše se za tyto peníze mohou nakupovat aktiva jako jsou například akcie.