Přiblížit péči k pacientům, nadchnout lékaře pro obor a dostat je do míst, kde zatím chybí, či upustit od léků, které nezabírají. To jsou cíle, které si na nedávném webináři o dostupnosti péče v oblasti revmatologie v ČR vytkli ti, kteří na to mají reálný vliv. Tedy zástupci odborné lékařské společnosti, zdravotních pojišťoven, farmakoekonomů a pacientů. V Česku trpí revmatoidní artritidou (RA) přibližně 95 000 lidí, ročně přibývá dalších 6 400.

Autoimunitní nemoc útočí nejvíce na klouby, ty otékají, tuhnou a bolí. Běžné denní činnosti, jako je otevírání zašroubované láhve, zapnutí košile nebo zavázání tkaniček, se v podání revmatiků mění v bolestné drama. Přestože jde o nevyléčitelné onemocnění, včas zahájená léčba dokáže zmírnit projevy, a oddálit tak invaliditu. Za poslední dva roky se významně zvýšil počet center biologické léčby stejně jako jejich rozpočty. Přibližně 37 % pacientů však stále nemá žádnou léčbu a na biologickou léčbu dosáhne jen asi 6–7 % nemocných.

„V 55 specializovaných centrech pro biologickou léčbou se s revmatoidní artritidou léčí pouze 6-7 % nemocných. To znamená, že u více než 90 % pacientů se pohybuje mimo centra, a na ty se musíme v následujících letech soustředit. Cílem pro nejbližší roky by mělo být navýšení na alespoň 10 %,“ řekl farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal. Podle zástupců zdravotních pojišťoven Davida Šmehlíka za VZP a Renaty Knorové z České průmyslové zdravotní pojišťovny není rozhodně na vině cena biologické léčby. Ta se v posledních letech díky příchodu biosimilars značně snížila. „Vidíme známky obratu k lepšímu. Rozpočty center jsou navyšovány dle počtu pacientů, snažíme se podporovat vznik nových center a za poslední dva roky se nám zvýšily počty úvazků ambulantních revmatologů téměř o 10 %, když předtím jen klesaly. Úzce spolupracujeme jak s odbornou společností, tak s pacientskou organizací na změně,“ prohlásil David Šmehlík, náměstek pro zdravotní péči VZP.

Obor trpí nerovnoměrným rozložením revmatologů, a také jejich nedostatkem. „Revmatologie je náročná, a ne příliš dobře ohodnocená. Pro lékaře proto není obor finančně tak atraktivní, jako řada jiných specializací. Stávající centra jsou přetížena, že už nové pacienty neberou a pokud ano, prodlužují se čekací doby na prohlídky. V některých místech republiky, například v Havlíčkově Brodě se nám dlouhodobě nedaří sehnat revmatologa vůbec,“ poznamenal předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc. Právě rovnoměrné zasíťování republiky revmatology považuje za jeden z nejdůležitějších úkolů, který před sebou obor má.

Ke zmapování současného stavu poslouží mimo jiné Revma mapa, kterou ve spolupráci s největší českou zdravotní pojišťovnou VZP sestavuje pacientská organizace Revma Liga – ta také setkání expertů zorganizovala. „Chceme, aby pacienti nemuseli cestovat desítky kilometrů k nejbližšímu, a navíc přetíženému revmatologovi. Nelíbí se nám ani fakt, že o 80 % pacientů s RA pořádně nic nevíme, protože nejsou ani v registru, ani ve specializovaných centrech,“ řekla Edita Müllerová, předsedkyně Revma Ligy ČR. Podle dat zdravotních pojišťoven i revmatologické společnosti chybí specialisté především na Vysočině, na Mělnicku, v Teplicích nebo v Děčíně. „Pacient má právo mít svého revmatologa do 60 minut od bydliště, a podle našich údajů tomu tak je. Bohužel ne všichni pacienti nám řeknou, kde opravdu bydlí,“ doplnila MUDr. Renata Knorová, předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven. „Data

říkají, že špatná dostupnost je na Jesenicku, Děčínsku a v Rakovníku, ale naši klienti se na nás mohou obrátit napřímo, pokud potřebného lékaře nemohou sehnat – málokdo však o této možnosti ví.“

Pacienti, pojišťovny i lékaři by také ocenili, kdyby věděli, jak moc kvalitní péče se v konkrétním místě pacientům dostává. Indikátory kvality by podle expertů měly vzniknout v nejbližších letech. „Nejnovější názory například poukazují na léčbu glukokortikoidy, která je krátkodobě efektivní, ale při dlouhodobém užívání má naopak neblahý dopad na organismus. Kvalitu léčby v ambulancích tak lze do jisté míry odvozovat i z toho, v jaké míře se glukokortikoidy používají,“ doplňuje prof. Vencovský. Připomněl také, že počet pacientů na biologické léčbě rok od roku stoupá. Důležité ale je, aby se pacient dostal do péče odborníka včas. „Z dotazníku mezi našimi členy bohužel vyplynulo, že než se nemocný dostane k revmatologovi, uplyne 3 až 5 měsíců,“ reagovala Edita Müllerová z Revma Ligy. Podle farmakoekonoma Doležala připadá ročně na jednu ordinaci v průměru 496 pacientů s revmatoidní artritidou.