Žijeme sice v období moderních technologií, důležitá role řady řemesel však stále zůstává. Mají kořeny v době před několika staletími, dědí se často z generace na generaci a nutnost pořádně zapojit svaly z nich nezmizela ani po stovkách let. A které ze „sedmero tradičních řemesel“ je největší dřina? To zjišťovala Kláštorná Kalcia v již druhém ročníku své studie Dříč roku, kterou realizovala na základě doporučení Národního ústavu lidové kultury a ve spolupráci s experty Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Pomyslný titul Dříčů roku 2021 v ní získali kameníci, tesaři a skláři. Právě tito dříči stráví největší část své práce ve středně intenzivním pohybu a vykazují také nadprůměrný počet spálených kalorií i nachozených kroků.
Průzkum pro studii Dříč roku byl vedený MUDr. Tomášem Větrovským z FTVS UK a proběhl pod hlavičkou značky Kláštorná Kalcia během dubna 2021 u sedmi vybraných tradičních českých a moravských řemesel. Zúčastnili se ho kameníci, koláři, kováři, pokrývači, skláři, tesaři, zvonaři. „Česko bylo vždy líhní kvalitních řemeslníků. I dnes řada lidí vykonává řemesla tradičním způsobem a jejich výrobky jsou kvalitní a velmi žádané. Je to manuálně náročná činnost, ale je po ní značná poptávka,“ vysvětluje ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša. Vybraným řemeslníkům se během měření zaznamenávaly informace o pohybové aktivitě, počtu kroků, času stráveném intenzivním pohybem, času sezení, kalorickém výdeji, teplotě či vlhkosti vzduchu. „Studie vychází z celodenního monitorovaného měření během výkonu povolání pomocí akcelerometrů. U každé profese byli měřeni tři zástupci, jejichž výkony se následně zprůměrovaly,“ vysvětluje MUDr. Větrovský. Největšími dříči podle žebříčku jsou kameníci následovaní tesaři, skláři, pokrývači, zvonaři, koláři a kováři.
„Hlavní informací, kterou přinesly výsledky studie Dříč roku, je fakt, že i v 21. století jsou klasická řemesla velká dřina,“ komentuje výsledky MUDr. Marie Skalská, která je součástí expertního týmu projektu Dříč roku. „Všechna sledovaná povolání vykazují dlouhodobou každodenní fyzickou zátěž, která je u mnoha řemesel umocněna specifickými činnostmi – asymetrickou jednostrannou zátěží, zdviháním těžkých břemen nebo nutností setrvávat delší dobu v nepřirozených polohách a výškách,“ dodává MUDr. Skalská. Právě proto je u manuálních profesí důležité myslet na odpočinek. Správnou kompenzací je vhodný pohyb ve volném čase, dostatečný pitný režim a vyvážený jídelníček, který kromě obvyklých doporučení zahrnuje také dostatek vápníku.Vhodná cesta, jak vápník přirozeně dostat do těla, může být i prostřednictvím minerálních vod, například Kláštorné Kalcia.
Jak ukazují žebříčky ze studie, nejen kameníci, tesaři a skláři stráví v práci denně desítky minut směny (45–90 minut dle výsledků měření) ve středně intenzivním pohybu. „Dospělí lidé by podle aktuálního doporučení WHO měli strávit 150–300 minut aerobní fyzické aktivity ve střední intenzitě týdně. Ideální je, pokud je tento čas v týdnu rozložen do více intervalů. První trojice povolání dosáhnou předepsaného týdenního minimálního množství minut strávených pohybem již během druhé pracovní směny. Ve srovnání s osobou pracující např. v kanceláři je toto významný rozdíl. Mnoho osob se sedavým zaměstnáním bohužel požadovaného týdenního minimálního množství minut fyzické aktivity vůbec nedosahuje,“ vysvětluje MUDr. Skalská. Kameníci a tesaři se umístili také na předních příčkách v průměrném počtu spálených kalorií. Měření ukazuje, že řemeslníci nemusejí mít pouze fyzickou sílu, ale také slušnou kondici. Například tesaři v práci prosedí pouze zhruba 2 hodiny (28 % času) a zbytek času tráví v pohybu na nohou.
Na potřebné množství vápníku si musejí dát pozor sportovci i dříči
I když si naši největší dříči v práci odbudou doporučovanou pohybovou aktivitu a často i doporučený počet kroků, neznamená to, že by měli na pohyb ve volném čase zcela rezignovat. „Právě vzhledem k velké fyzické zátěži by ve svém volném čase měli dbát na optimální kompenzaci, aby ulevili dlouhodobě přetěžovaným svalovým skupinám a naopak zapojili svalové skupiny, které tolik při práci nenamáhají. Ideální je ve volném čase zatěžované svaly protahovat, ulevovat namáhaným bedrům a horním končetinám. Skvěle se pro to hodí plavání, jóga nebo tzv. funkční trénink,“ uvádí lékařka a fitness instruktorka Marie Skalská.
Při vysokém pracovním nasazení je také nutné dávat pozor na vyvážený jídelníček a doplňování potřebných vitamínů a minerálů, zejména množství přijímaného vápníku, jehož doporučená dávka pro dospělé je 1000 mg denně. „A těžce pracující lidé mají stejně jako těhotné ženy nebo sportovci spotřebu vápníku ještě vyšší. Při náročné fyzické aktivitě dochází ke ztrátám vápníku potem, proto je vhodné ho během intenzivní námahy pravidelně doplňovat,“ vysvětluje MUDr. Skalská. Jedním z přirozených zdrojů vápníku pak jsou i minerální vody.
