reklama

Pět důvodů, proč očkování proti meningokokovým infekcím neodkládat

reklama

Nepovinných očkování dnes existuje celá řada a je často velmi těžké rozhodnout se, které očkování a kdy zvolit. O to těžší situaci máte, pokud nerozhodujete jen sami za sebe, ale za svého potomka – ať už je malý, nebo v raně dospělém věku. U očkování proti některým nemocem je váhání o něco snazší. Následky těchto nemocí můžou být tragické a očkování je jedinou specifickou prevencí.

Přesně k takovým infekčním nemocem patří invazivní meningokoková onemocnění. Jejich původcem je bakterie Neisseria meningitidis, kterou se lze nakazit podobně jako chřipkou či rýmou – kapénkovou infekcí. Pokud se onemocnění rozvine, postupuje velmi rychle a nejčastěji se projevuje jako zánět mozkových blan (meningitida), nebo otrava krve (sepse). I přes včasnou lékařskou péči mohou být následky závažné – v loňském roce se v ČR onemocnění týkalo 56 osob, 3 lidé zemřeli. Celosvětově postihuje kolem půl milionu lidí ročně. 

V současnosti lze očkováním pokrýt všechny nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka a to kombinací dvou vakcín: jedna je proti skupinám A, C, W a Y a druhá proti séroskupině B. Pro co nejširší ochranu se doporučuje kombinovat oba typy vakcín s tím, že očkování lze uskutečnit současně, nebo s odstupem minimálně 14 dnů[2]. Vhodné očkovací schéma a načasování vakcinace je třeba konzultovat s lékařem, my vám nabízíme 5 důvodů, které vám mohou pomoci rozhodnout se, jestli nastala chvíle, kdy toto očkování opravdu neodkládat.

Důvod č. 1: VĚK:

Nejohroženějšími skupinami jsou malé děti do čtyř let, adolescenti a „mladí dospělí“, ale onemocnět může v podstatě kdokoliv. Očkování se doporučuje zejména dětem od dvou měsíců do 4 let věku a adolescentům a mladým dospělým ve věku od 13 do 25 let,zvláště před zahájením studia a bydlením mimo domov – na internátech, kolejích, nebo ve sdílených bytech. 

Mladí lidé jsou druhou z rizikových skupin vzhledem ke svému sociálnímu chování, které usnadňuje přenos nemoci. Pobyt v přelidněném prostředí (koncerty, kluby), líbání, kouření, nedostatek spánku, soužití na kolejích, cestování a podobně jsou faktory, které k onemocnění mohou přispívat. Navíc jsou mladí lidé nejčastějšími bezpříznakovými přenašeči, kteří tak ohrožují další osoby ve své blízkosti – například mladší sourozence, nebo třeba seniory. 

Důvod č. 2: CESTOVÁNÍ:

V České republice se meningokokem ročně nakazí desítky osob. Jsou ale země, kde je výskyt mnohonásobně vyšší. Celosvětová čísla hovoří o tom, že nákaza meningokokovými infekcemi se nevyhne přibližně půl milionu lidí, kolem padesáti tisíc případů končí smrtí. Afrika a Střední východ jsou oblastmi, kde je výskyt meningokoka nejvyšší. Riziko nákazy je tak znatelnější u cestovatelů, kteří danou oblast navštíví, nebo kteří přijdou do styku s obyvatelstvem z rizikových oblastí. Ohrožení se zvyšuje při cestování hromadnými prostředky, při spaní v noclehárnách a podobně. Navíc z nakažených cestovatelů se můžou stát bezpříznakoví nosiči, kteří následně nákazu šíří dále ve své zemi.

Důvod č. 3: ÚČAST NA HROMADNÝCH AKCÍCH:

Koncerty, festivaly, konference, školní třídy, vysokoškolské posluchárny či jiná místa, kde dochází ke shromáždění většího počtu osob, mohou být potencionálně riziková. Celkem častým jevem je, že pokud se nemoc nerozvine, stává se z nakaženého jedince bezpříznakový nosič. Nemá žádné příznaky, chová se jako zdravý jedinec a nevědomky tak šíří nákazu. V populaci je cca 10 % lidí, které lze nazvat bezpříznakovými nosiči, ve věkové skupině kolem 19 let je tento počet nejvyšší – dosahuje téměř 24 %. Nosičství meningokoka bez projevu příznaků průměrně trvá 9,6 měsíců – po celou tuto dobu tedy jedinec potencionálně roznáší nákazu. 

Důvod č. 4: NÁCHYLNOST K ONEMOCNĚNÍM NOSOHLTANU: 

Vstupní branou infekce bakterií Neisseria meningitidisje sliznice nosohltanu. Pokud je sliznice narušena – třeba předchozí respirační infekcí, pobytem v prašném nebo zakouřeném prostředí a podobně – meningokok překoná hlenovou vrstvu fungující jako bariéra a může dojít k rozvoji závažného invazivního onemocnění. Inkubační doba je většinou 3 až 4 dny od nákazy kapénkovou infekcí. Potencionálně jsou tedy většímu riziku vystaveni všichni, kdo trpí na rýmy.

Důvod č. 5: ZDRAVOTNÍ INDIKACE

Bez ohledu na věk či životní styl je třeba zvážit očkování proti meningokoku vzhledem ke zdravotnímu stavu a prodělaným nemocem. Nejlepší je aktivně konzultovat individuální situaci s ošetřujícím lékařem. Očkování proti meningokokovým infekcím je doporučeno zejména následujícím rizikovým skupinám pacientů, které mají jak vakcíny proti séroskupinám meningokoka A, C, W, Y, tak i vakcíny proti séroskupině B hrazené pojišťovnou:

  • pacienti s porušenou či zaniklou funkcí sleziny 
  • po transplantaci kmenových buněk 
  • s vrozenou nebo získanou poruchou imunitního systému
  • po prodělané invazivní meningokokové nebo pneumokokové infekci

reklama

reklama

reklama

reklama

reklama