reklama

Se začátkem školní docházky se může riziko onemocnění meningokokovou infekcí zvyšovat. Nezapomínejte své děti očkovat

reklama

Invazivní meningokové infekce patří mezi nejrychleji probíhající onemocnění infekčního původu. Způsobuje je bakterie Neisseria meningitidis, která se přenáší kapénkami tak jako rýma nebo chřipka. Nejčastějším projevem této nákazy je zánět mozkových blan (meningitida), nebo otrava krve (sepse). Důsledky bývají tragické – až 30 % končí smrtí nebo závažnými trvalými následky jako je ztráta sluchu, amputace končetin, zjizvení kůže, deprese, epilepsie atd. I přes včasně zahájenou léčbu může tato nemoc vést k úmrtí během 24 až 48 hodin od počátečních příznaků. Počáteční diagnostika nemoci je však obtížná. 

Se začátkem školní docházky se může riziko onemocnění meningokokovou infekcí zvyšovat, protože zdrojem nákazy mohou být jedinci bez viditelných příznaků onemocnění (nosiči), kteří můžou být v kolektivu přítomni. 

Vstupní branou infekce bakterie je sliznice nosohltanu. Pokud je sliznice nějak narušena – třeba předchozí respirační infekcí, pobytem v prašném nebo zakouřeném prostředí a podobně – meningokok překoná hlenovou vrstvu fungující jako bariéra a může dojít k rozvoji závažného invazivního onemocnění. Inkubační doba je většinou 3 až 4 dny od nákazy Celosvětově postihují invazivní meningokoková onemocnění ročně kolem půl milionu lidí. V České republice se tato nemoc každoročně týká přibližně pěti desítek osob. V loňském roce onemocnění postihlo 49 osob, z nichž 3 zemřeli

Jak poznat meningokokové onemocnění:  

  • Pokud nemoc propukne, prvních 4 až 8 hodin připomíná chřipku – nemocný má horečku, pociťuje bolest hlavy, krku, nemá chuť k jídlu 
  • Během 12 – 15 hodin se dostavuje například ztuhlost šíje, světloplachost a v poslední fázi od 15 do 24 hodin od propuknutí nastává zmatenost, křeče, bezvědomí a případně až úmrtí v důsledku septického šoku  
  • Čím včasnější je lékařská pomoc a zahájení léčby antibiotiky, tím větší šance pacient má. Bohužel – pro své počáteční nespecifické symptomy může být onemocnění pozdě diagnostikováno 

Invazivní meningokokové onemocnění se může u člověka rozvinout během několika hodin – následky si ale nese celý život. Jak upozorňuje MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce: „Nástup nemoci je zrádný – začíná totiž nenápadně – stejně jako běžná viróza. Pokud v počáteční fázi nemoci navštívíte lékaře, ten zpravidla nic závažného neshledá, a to dokonce ani na krevním obrazu, a pošle vás tedy domů s běžnými doporučeními k léčení například kataru horních cest dýchacích, chřipky apod. Že se jedná o meningokoka, lze poznat většinou až když se objeví projevy na kůži, organismus už je zaplavený bakterií a pacientovi jde o život.“ Léčba pak probíhá antibiotiky, ale i přes její včasné zahájení, organismus boj s bakterií nemusí zvládnout. 

Skrytí přenašeči 

Pokud se nemoc nerozvine, stává se z jedince bezpříznakový nosič, což je vcelku častý jev. V populaci je takových lidí cca 10 %, ve věkové skupině kolem 19 let je tento počet nejvyšší – dosahuje téměř 24 %. Nosičství meningokoka bez projevu příznaků průměrně trvá 9,6 měsíců – po celou tuto dobu tedy jedinec potencionálně roznáší nákazu. Případ, kdy pacientka pravděpodobně doplatila na setkání s bezpříznakovým přenašečem, popisuje lékařka.

„Devatenáctiletá studentka Michaela se u nás léčila vloni v zimě. Po vánočních prázdninách se vracela do školy oslabená po prodělané chřipce. Po několika dnech ve školní lavici jí doma nebylo dobře – stav připomínal migrénu. Za pár hodin už ji záchranka vezla v bezvědomí na naše pracoviště. Díky včasně nasazené léčbě její případ skončil dobře – učila se znovu chodit, mluvit i psát, ale dnes už žije běžný život. Jiní takové štěstí často nemají,“ doplňuje primářka Roháčová. 

Prevencí je očkování 

 V současnosti lze očkováním pokrýt nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka, a to kombinací dvou vakcín: jedna je proti skupinám A, C, W a Y a druhá proti séroskupině B. Pro co nejširší ochranu se doporučuje kombinovat oba typy vakcín s tím, že očkování lze uskutečnit současně, nebo s odstupem minimálně 14 dnů. Vhodné očkovací schéma a načasování vakcinace je dobré konzultovat s lékařem. Jak říká MUDr. Pavla Křížová, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ: „Přestože u nás infekční meningokoková onemocnění nezpůsobují vysokou nemocnost, je prevence očkováním velmi žádoucí vzhledem k vysoké smrtnosti a vysokému procentu celoživotních devastujících následků, které změní život nejen přeživšího pacienta, ale i jeho rodiny.“ 

Očkování je zejména doporučeno dětem od dvou měsíců do 4 let věku a adolescentům a mladým dospělým ve věku od 13 do 25 let, zvláště před zahájením studia a bydlením mimo domov – na internátech, kolejích, nebo ve sdílených bytech. Dalším rizikovým faktorem je pobyt ve velkých kolektivech – na hromadných akcích, koncertech, festivalech, v přednáškových místnostech a podobně. „Mladí lidé v předpubertálním, pubertálním a mladém dospělém věku jsou hned po malých dětech do čtyř let skupinou nejvíce ohroženou meningokokovým onemocněním. Přispívá k tomu jejich chování – kouření, pití z jedné sklenice, líbání… Navíc jsou nejčastějšími bezpříznakovými přenašeči, kteří tak ohrožují další osoby ve své blízkosti – například mladší sourozence, nebo třeba seniory,“ říká MUDr. Hana Roháčová. „Očkování je účinná forma prevence,“ dodává. 

reklama

reklama

reklama

reklama

reklama