Ve srovnání s dobou před sametovou revolucí senioři oceňují, že se zlepšila životní úroveň jejich rodiny, jsou spokojenější se svým životem a zvedla se podle nich kvalita života v jejich obci. Na druhou stranu většina míní, že se zhoršily mezilidské vztahy ve společnosti i chování politiků a potraviny i zboží obecně mají nižší kvalitu. Vyplývá to z ankety největšího portálu zaměřeného na seniory i60.cz, které se zúčastnilo 552 seniorů starších 60 let s průměrným věkem 67 let. Čtenáři portálu i60.cz srovnávali uplynulých 30 let s životem před listopadem 1989.

Za lepší považuje životní úroveň svojí rodiny 63 procent účastníků ankety, podle 12 procent se zhoršila a přes dvacet procent se domnívá, že se nezhoršila. Se svým životem je spokojenější než před listopadem 1989 přes 57 procent.

Senioři považují obecně za lepší například dostupnost informací potřebných pro jejich život (84,1 %), možnost ovlivnit věci veřejné ve své okolí (48,2 %), kvalitu života ve své obci (56,7 %) i životní prostředí v místě bydliště (53,8 %). Naproti tomu se podle 73,9 % zhoršily mezilidské vztahy ve společnosti a 56,5 % účastníků ankety se domnívá, že je horší politická kultura a chování politiků.

„Názor, že se zhoršily mezilidské vztahy ve společnosti, nevyplývá z toho, že bychom se navzájem nesnášeli nebo lidé kolem byli nepřátelsky naladěni. Mínění seniorů může být ovlivněno tím, co slyší kolem sebe. Tedy takové to rozdmýchávání dvou pólů, například město versus venkov, pražská kavárna versus zbytek společnosti, bohatí versus chudí nebo vzdělaní versus nevzdělaní. Lidé vnímají toto rozevírání nůžek ve společnosti a působí to na ně negativně, navíc v případě hodnocení politiků je potřeba si uvědomit, že dříve jsme o nich nevěděli nic a dnes řešíme jejich politické kroky i osobní život u šálku ranní kávy“ uvedla socioložka Lucie Vidovićová z fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, která se dlouhodobě zabývá sociologií stárnutí. Podle ní je také na výsledcích ankety vidět, že roste zájem starších lidí o problematiku lokálního charakteru a méně už řeší globální věci.

Kvalitu zdravotní péče považuje podle ankety za vyšší 41,8 procenta seniorů, za horší 26,1 procenta. Její dostupnost je horší pro 37 procent a lepší pro 34,8 procenta.

Pokud jde o kvalitu zboží, ta se zhoršila podle 48,2 procenta účastníků ankety, přičemž u potravin si to myslí 56,3 procenta. Opačný názor má 29,5 procenta, resp. 21,6 procenta. Nicméně naprostá většina seniorů – 84,2 procenta – se domnívá, že nabídka zboží a služeb se zlepšila a pro 52,5 procenta je lepší i jejich dostupnost s ohledem na vlastní příjmy. Senioři rovněž vítají možnost cestování (90 %) i dostupnost vzdělání (téměř 70 %)

Senioři měly také možnost vyjádřit život v posledních třiceti letech jedním či dvěma slovy. Nejčastěji se objevovala slova „Svoboda“ a „Zklamání“.

„Řadě lidí změna režimu prospěla, dokázali z ní vzít si pozitiva – možnost vzdělávání a především cestování, což je v anketě velmi patrné. Na druhé straně je tu zklamání lidí, které je nezřídka spojeno s ekonomickou situací – například zažijete krach podnikání svých dětí a to pochopitelně výrazně ovlivní vaši schopnost se z nabyté svobody radovat v plnosti“ uvedla Vidovićová.