reklama

Seniorům často chybí zdraví a peníze

reklama

Většina seniorů velkou část dne stráví sledováním televize, čtením a péčí o vnoučata. Stýkáse se svými vrstevníky minimálně dvakrát týdně a pravidelně se vídá s rodinou. Vyplývá to z dotazníku, který předložili 220 návštěvníkům pracovníci„oáz pro seniory“– Senior Pointů. Těch je nyní v Česku36. Více než polovina dotázaných uvedla, že jim v životě nejčastěji chybí zdraví, apotépeníze. 

„Chtěli jsme se dozvědět o lidech, kteří do Senior Pointů docházejí,něco více,a proto jsme jim rozdali dotazníkyse 13 otázkami směřujícímina jejich pocit spokojenosti a potřeby. Pozitivní výsledky nás příjemně překvapily. Senioři jsou totiž ohroženi sociálním vyloučením více než mladší lidé,“ říkáJakub Carda, ředitel Společně, o. p. s., která se o seniory prostřednictvím Senior Pointů stará. „Spíše pozitivní vyznění si vysvětlujeme tím, že senioři, kteří k nám přijdou,jsou obecně aktivnější a snaží se zapojovat do nejrůznějších programů. Většina (67,6 %) dotázaných uvedla, že nás navštěvují pravidelně.“Podle výsledkůse s vrstevníky pravidelně nestýká jen 13,5 % z dotázaných, a to především kvůli neblahému zdravotnímu stavu (36,7 %).Téměř 80 % dotázaných seniorů by uvítalo více Senior Pointů a přibližně polovina z nichby byla ochotna docházet až 2 km od místa bydliště (51,3 %). VSenior Pointechseniory nejvíce baví přednášky, poradny, výlety či návštěvy kina. Výsledky dotazníku také ukázaly, že velkou roli v životě seniorů hraje televize – její sledování uvedlo jako obvyklý způsob trávení dne 67,3 % dotázaných.

Podle praktického lékaře Norberta Krále starší pacienty uvrhají do nedobrovolné izolace především zdravotní neduhy. „Fyzická zdatnost s věkem klesá, přibývají chronické nemoci a řada starších lidí si hodně rozmýšlí, zda vyrazit ven, stojí je to hodně sil. Zůstávají tak izolováni v bytě, přestože dříve byli společenští. Samotu zhoršuje smrt partnera, se kterým prožili většinu života, takový kontakt jim bohužel nenahradí ani jejich děti,“říká MUDr. Norbert Král. V dotazníku otázka na vnímání mladé generace staršími zaznělaPřesně37,4 % dotázaných uvedlo, že je horší než jejich, 30,8 % ji označilo za stejnou, zbytek si nebyl jist,“ pokračuje Jakub Carda. „V našich programech se snažíme, aby se starší a mladší generace sbližovala. Cesta k tomu vede přes poznání a pochopení. Když senior vypráví dětem, co všechno dělal zamlada a s čím se potýká nyní, umí se pak tyto děti více vžít do starší generace a respektovat je, zároveň jim pomoci v ztížených podmínkách, například pustit staršího člověka sednout v tramvaji nebo pomoci do vysokých schodů,“ dodává ředitel Společně, o. p. s., Jakub Carda.

Největší počet Senior Pointů je v Moravskoslezském kraji (13) a podle náměstka hejtmana Jiřího Navrátila v blízké době otevřou další 2. „Náš kraj stárne, v blízké době bude v seniorském věku třetina zdejší populace. Senioři jeví velký zájem o společné akce, Senior Pointy jsou plné. Pobavila mě pracovnice Senior Pointu z Kopřivnice. Na dotaz, kolik dnes přišlo seniorů, odpověděla, že nic moc – „jen“ 35,“ usmívá se Jiří Navrátil. Stárnutí populace jsou si vědomi i na Příbramsku, kde nyní žije téměř 5 000 lidí v seniorském věku. „Každý projekt, každá aktivita, každá snaha prováděná ve prospěch seniorů je vítána. Proto jsem za existenci Senior Pointů moc rád. Jsou to místa, kde dříve narození lidé nacházejí zpět cestu ke společenskému životu, jehož tempo změn je překotné. V našem Senior Pointu mají největší zájem o přednášky, kurzy, výjezdy na zajímavá místa. Rádi se potkávají a sdílejí společné trampoty – řeší náklady na život, dostupnost lékařské péče, vztah se svými potomky,“uvádí starosta Příbrami Jan Konvalinka.

Postoje mladé generace ke starším zkoumala už v roce 2015vedoucí aktivizačního oddělení Domova pro seniory v Sokolnicích Eva Stiborová. Ptala se 645 žáků základních a středních škol.Z šetření mimo jiné vyplynulo, že 50 % středoškoláků seniorům vytýká, že pracují, 44 % z nich věří, že bydlení seniorů řeší domovy důchodců,třetina malých školáků se nebavís rodiči o babičce a dědovi, zato 48 % ví, že důchody se vyplácejí z daní.„Setkávám se často s postojem, který vylučuje, aby se mluvilo o stáří a o tom, co obnáší. Jedním z hlavních důvodů, proč si k sobě generace těžko hledají cestu, je právě tabuizace stáří a starých lidí obecně,“říká Eva Stiborová.

Podle prof. MUDr. Hany Matějovské Kubešové, CSc., přednostky Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno, jsou ke změně postojů zapotřebí emoce. „My například při osvětě mezi mladými lékaři využíváme modely, které jim pomohou zažítběžnésituace „v kůži“ staršího člověka. Ve speciálním obleku, který simuluje jednotlivé degenerativní obtíže useniorů, lépe pochopí bariéry a nástrahy, které jimkomplikují život,“vysvětluje prof. Matějovská Kubešová, podle níž se naštěstí o problematice stárnutí v posledních letech více mluví.  

Střední délka života v Česku se prodlužuje – od roku 1990 o více než 5 let a 8 měsíců. Muži narození po roce 2010 mají naději na dožití téměř 76 let, ženy pak téměř 82 let.

reklama

reklama

reklama

reklama

reklama