Tuberkulózou trpí v Česku nejméně lidí v historii, řeší se ambulantní péče

Autor: dne 17 října 2019

Lidé bez domova, vězni, ale i zdravotníci a pacienti s biologickou léčbou – těm nejvíc hrozí nakažení tuberkulózou. Loni onemocnělo touto zákeřnou nemocí v České republice 444 lidí. Zatímco v tuzemsku je počet nemocných nejnižší v historii, na Slovensku nemocných lehce přibylo. Lékaři zaznamenali 281 lidí s tuberkulózou, což je o 32 víc než za rok 2017. Vzestup onemocnění zaznamenali slovenští pneumologové u menšinových skupin, které nemají přístup k tekoucí vodě. Výsledky za oba státy představí na XXI. kongresu České a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti MUDr. Jiří Wallenfels a doc. Ivan Solovič.

„Tuberkulóza je a vždy byla sociální nemoc. Nejvíce jsou ohroženi lidé na okraji společnosti, ale i zdravotníci, kteří je léčí. Rizikovou skupinou pro rozvoj tuberkulózy jsou i pacienti, kteří podstupují biologickou léčbu. Její nasazení může v těle probudit doposud neprojevenou tuberkulózní infekci. Rozhodně bychom před tuberkulózou měli být stále na pozoru. Česká republika sice patří k zemím s nejnižším výskytem této infekce, přesto u nás loni kvůli ní zemřelo 26 lidí. Prevencí rozšíření tuberkulózy je kromě osvěty i boj s bezdomovectvím a také s kouřením. U kuřáků je totiž vyšší riziko rozvoje nemoci,“ vysvětluje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Nemocnice Na Bulovce.

Infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka, se projevuje především dlouhotrvajícím kašlem s vykašláváním hlenů, teplotou a potížemi s dýcháním. Lidé nakažení tuberkulózou se obvykle cítí malátní, ubývají na váze a někdy také vykašlávají krev. Pneumologové se nyní snaží změnit způsob, jakým je s pacienty zacházeno. Jakmile totiž lékaři nemocnému tuberkulózu potvrdí, musí jej okamžitě izolovat. V nemocnici tak pacienti tráví týdny, měsíce a někdy i roky. Pomoci by mohla nová vyhláška, která by u vybraných pacientů umožňovala zkrátit dobu izolace a pobytu v nemocnici. „V průměru u nás tuberkulózní pacienti stráví 2 až 3 měsíce, dokud nejsou tzv. kultivačně negativní. Když si spočítáme, že jeden den v nemocnici stojí 1 000 korun, celá hospitalizace a izolace takového člověka přijde minimálně na 60 000 korun. Pokud je to komplikovanější pacient, pak se částka šplhá i ke 300 tisícům korun. Tyto náklady řeší nemocnice, které podle zákona a vyhlášky musí tuberkulózní pacienty léčit a izolovat od okolí,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze. Česká republika je přitom ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie raritou. Nikde jinde totiž pacienty včetně těch, kteří mají pouhé podezření na tuberkulózu, ve většině případů a na tak dlouhou dobu nezavírají.

Péče, kdy je nemocný doma a lékař za ním pouze dochází, je běžná i na Slovensku. „U nás může být pacient nakažený tuberkulózou v ambulantní péči od prvního dne. Závisí to ovšem na tom, jestli je ochotný a vůbec schopný akceptovat to, že dokud bude infekční, musí zůstat v tzv. domácí izolaci. Běžnou praxí bývá, že si pacienta necháme dva týdny v nemocnici, abychom si ověřili, že dobře reaguje na léčbu, a teprve poté jej pustíme do ambulantní péče,“ popisuje doc. Ivan Solovič, primář I. oddělení pneumoftizeológie Národního ústavu tuberkulózy, plicních chorob a hrudníkové chirurgie. V podobný systém péče doufají nyní i čeští plicní lékaři.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit Přihlášení

Napište odpověď