Kláštery Český Krumlov nabízejí jedinečnou příležitost nahlédnout do minulosti, poznat středověký klášterní život. Součástí areálu unikátního trojklášteří, historické prameny jej zmiňují poprvé v roce 1350, byly od počátku zahrady – zahrada klarisek a zahrada kláštera minoritů.
Dnes klášterní zahrady návštěvníkům nabízejí prostor k příjemnému odpočinku a relaxaci, možnost v klidu vstřebat všechny zážitky. V období vegetace navíc mohou obdivovat krásu bohatých bylinkových, květinových či užitkových záhonů.
Zahrada kláštera minoritů se odedávna nacházela v části zahrady mezi dnešní Pivovarskou ulicí a vstupní bránou do klášterního areálu minoritů. Její současná podoba vychází z dochovaných záznamů. „Z archivních zpráv lze usuzovat, že zahrady českokrumlovského minoritského kláštera byly, tak jak to bylo zvykem již od raného středověku, rozděleny z hlediska funkčního využití na jednotlivé části. Ačkoliv se nedochovaly přesné informace z nejstarší doby existence kláštera minoritů, lze se domnívat, že tyto zahrady měly především užitkový charakter a jejich dispoziční členění zahrnovalo rajský dvůr, štěpnici, kuchyňskou zahradu a hřbitov. Zahrady zajišťovaly obživu pro řeholníky, jako ovoce, zeleninu, koření a byliny,“připomíná manažerka vnějších vztahů Klášterů Český Krumlov Vladana Bílková.
Křídla klášterních budov svírala čtvercový prostor, upravený jako tzv. rajská zahrada. Ve středu její plochy se pravděpodobně nacházela kamenná nádrž na vodu, k níž vedly cestičky dělící zahradu na čtyři pravidelná pole. Na záhonech se pěstovaly léčivé rostliny a květiny pro výzdobu klášterního kostela. Pro zajištění obživy řeholníků sloužily užitkové zahrady, označované také jako kuchyňské. Další částí zahrady byla štěpnice neboli ovocný sad. Patrně se zde pěstovala také vinná réva. Existence zahradního altánu svědčí o tom, že tato část klášterní ovocné zahrady měla místo vyhrazené pro odpočinek a potěšení, tzv. viridárium. Nedílnou součástí klášterních areálů byly hřbitovy řeholníků. V případě bývalého minoritského kláštera se původní hřbitov nacházel mezi kaplí sv. Anny a klášterním kostelem.
Zahrada kláštera sv. Kláry (tzv. „panenská zahrada“) dnes již neexistuje. „Pravděpodobně byla rozdělena na dvě části. Horní část se rozkládala na vyvýšené terase mezi městskou hradbou a konventy klarisek a minoritů, dolní část zaujímala rozsáhlé ploché území bývalé říční nivy Vltavy,“ dodává Vladana Bílková. Areál Klášterů Český Krumlov se rozprostírá na ploše severního meandru řeky Vltavy, rozlohou zaujímá druhé místo po krumlovském zámku. Stálé expozice i klášterní zahrady jsou otevřeny denně.
