Vědci zkoumají vliv masáží či spánku na imunitu

Autor: dne 15 října 2019

Astma a psychika jsou jako „siamská dvojčata“, která se navzájem ovlivňují. Dlouhodobé problémy a stres nahrávají vzplanutí astmatu a naopak astma „umí“ zhoršit psychiku jedince. Podle plicních lékařů je astma zčásti psychosomatickým onemocněním, a je tak k němu třeba přistupovat. Nicméně současný fungující model léčby je zásadně postaven na potlačení zvláštního neinfekčního zánětu ve sliznici průdušek. Dýchání a stres budou pneumologové řešit na XXI. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej spoločnosti (SPFS), který se koná v Olomouci od 24. do 26. října.

„V Česku trpí astmatem přibližně 8 % populace – tedy asi 800 tisíc lidí. Počet lidí s touto nemocí neustále mírně narůstá, protože už zkrátka nežijeme přirozeným způsobem života. Dýcháme znečištěné ovzduší, jíme průmyslově vyráběné potraviny, málo se pohybujeme. Zhruba 70 % života strávíme v zaměstnání a z toho v 90 % v interiérech a ne v přírodě. Náš životní styl není ani přirozený, ani zdravý,“ vysvětluje doc. MUDr. Petr Čáp, PhD.,vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie a polikliniky Nemocnice Na Homolce. Kromě lékové terapie tak odborníci zkoumají další možnosti, které by život lidí s astmatem zlepšily nebo kterými by nemoci mohli dokonce předejít. „Ve světě probíhá mnoho studií hledajících, co působí na imunitu člověka. Neurologové například sledovali vliv masáží na imunitu pacientů s imunologickým deficitem a zaznamenali výrazné odchylky k lepšímu. Nakolik však lze tyto výsledky vztáhnout na obecnou praxi, zatím není možné říci,“ říká doc. Čáp. Předmětem vědeckého zkoumání je také vliv nedostatku spánku či krátkodobého a dlouhodobého stresu na imunitu jedince. „Můžeme říci, že dostatek spánku sice neposiluje imunitní systém člověka, umožnuje však jeho zdárné fungování. Dlouhodobý nedostatek spánku – 5 hodin denně namísto vhodných 8 hodin – prokazatelně organizmu škodí, včetně fungování imunitní obranyschopnosti,“ doplňuje doc. Čáp. A také platí, že zatímco akutní krátkodobý stres imunitu povzbuzuje, dlouhodobý ji deprimuje.

Typickým projevem astmatu je dušnost a tu provokuje řada faktorů – stres je jedním z nich. Podle psychiatra MUDr. Radkina Honzáka, CSc., lze nástup dušnosti ovlivnit. „Dušnost je spojena s úzkostí a naopak. Obavy z udušení a snaha dostat do sebe co nejvíce vzduchu může paradoxně k dušnosti vést. Nástup úzkosti, paniky a s ní spojený pocit dechové nedostatečnosti umí v mnoha případech rozehnat prosté cvičení – několik prostých cviků vyvolá hormon irisin, který pozitivně ovlivní mozek, a ten si lépe poradí s pocity úzkosti a následně dušnosti,“ říká psychiatr.

Podle prof. Kolka lze vliv psychiky na průběh nemoci pozorovat nejvíce právě u astmatu, ale vidět je i u jiných plicních nemocí – chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) nebo dokonce rakoviny plic. „Pokud je pacient aktivní a i s těžkou nemocí pracuje a vede sociální život, snáší nemoc mnohem lépe než jedinec, který se uzavře a zcela rezignuje. Plicní lékařství by vždy mělo jít ruku v ruce s psychologickým poradenstvím,“ uvádí přednosta kliniky plicních nemocí a tuberkulózy prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc. „Jak řekl Hippokrates – pro diagnózu i léčení je často důležitější poznat víc osobnost nemocného než nemoc, kterou trpí,“ dodává MUDr. Honzák.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit Přihlášení

Napište odpověď