Vloupání do domů a bytů za přítomnosti obyvatel dávno nepatří mezi ojedinělé případy. Následky takových vloupání jsou často fatální. Kromě finanční ztráty mají majitelé či nájemníci kvůli narušení soukromí často i psychické potíže, které navíc umocňuje přímé setkání s pachateli. Potvrzuje to také případ z konce srpna na Havířovsku, kde se nezletilí mladíci vloupali do přízemního bytu, ve kterém spala rodina. Majitelka se nyní chce z bytu odstěhovat.
V souvislosti s vloupáním se v první řadě počítají hmotné škody a napravují nedostatky v zabezpečení vykradeného bytu či domu. Vzápětí však přichází ne tak patrný, ale o to závažnější problém – pocit ztráty soukromí, jistoty a bezpečí. „Majetkové škody při vloupání jsou samozřejmě nepříjemné, ale lidé se často mnohem hůře vyrovnávají se ztrátou pocitu soukromí a bezpečí, který se nedá vyčíslit penězi,“ říká Ivan Pavlíček z firmy Next, odborník na zabezpečení domácností
„Jak se člověk s vykradením vyrovná, záleží na mnoha faktorech. Silnější osobnosti nebo rodiny, které žijí stmeleně, většinou reagují tak, že uklidí, rozhodnou se pro nové a lepší zajištění bytu, nakoupí si nové věci a snaží se vyrovnat s tím, že jim byly odcizeny i drahocennosti, jež nebude možné nahradit. Slabší jedinci, kteří žijí často osamoceně nebo senioři mohou reagovat velmi silně a může se u nich vytvořit posttraumatická stresová porucha, která jim následně značně komplikuje život. Trpí například poruchami spánku, kdy se jim ve spánku opakuje celá situace vykradení. Dále trpí úzkostmi, které mohou gradovat do nejrůznějších fobií, celkové sociální staženosti a nedůvěry k ostatním lidem,“ popisuje možné důsledky vykradení psychiatrička MUDr. Dana Dufková.
Celkové trauma navíc ještě zhoršuje přímé setkání s pachateli. K vloupáním za přítomnosti obyvatel často dochází zejména v noci, kdy lidé většinou spí. Podle polohy bytu se až 90 % vniknutí uskutečňuje přes vstupní dveře, v nižších podlažích pak okny a balkony.
„Jediným skutečně účinným způsobem ochrany soukromí a majetku jsou kvalitní bezpečnostní opatření, ideálně v podobě certifikovaných bezpečnostních dveří minimálně ve III. třídě s vložkou a kováním alespoň ve stejné kategorii jako dveře samotné. V nižších podlažích je pak vhodné, okna či balkony zajistit bezpečnostními fóliemi nebo mřížemi,“ uzavírá Ivan Pavlíček, odborník na zabezpečení domácností ze společnosti NEXT.
