reklama

Deník Rivky Lipszycové dokumentuje hrůzy každodenního života v nacistickém ghettu

reklama

Čtrnáctiletá Rivka Lipszycová si od října 1943 do dubna 1944 psala deník – v době, kdy žila v Lodži, v nejizolovanějším a nejdéle fungujícím nacistickém ghettu. Upřímným, někdy možná lehce naivním, ale bystrým pohledem dospívající dívky popisuje svůj každodenní život, zážitky ze školy a z náboženských setkání, své dojmy, sny a pocity.

Její deník vychází společně s dokumentární přílohou, obsahující eseje, fotografie a poznámky, objasňující detaily o nelehké době a Rivčině osudu. Kromě hrůzných podmínek života v ghettu, hladu, strádání, nemocí a obav z deportací, líčí Rivka v deníku svůj vnitřní svět, své názory, úvahy, potíže s psaním a s hledáním vlastní identity i truchlení nad ztrátou blízkých. Její rodiče, bratr i dvě sestry zemřeli v ghettu nebo ve vyhlazovacích táborech, Rivka se ale přesto nevzdala a neztratila víru v Boha a naději. Toužila měnit svět k lepšímu: „V tu chvíli bych toho chtěla tolik, tolik udělat pro celý svět, vnímám všechny jeho problémy a je mi líto, že nevím, jak se zapojit.“

Rivčin deník našla v roce 1945 u rozbořeného krematoria v Auschwitz-Birkenau lékařka Rudé armády. Odvezla ho s sebou do Ruska, po její smrti ho zdědili příbuzní. Na světlo světa se dostal po více než šedesáti letech, když rukou psaný sešit přinesla její vnučka do Holocaust Center of Jewish Family and Children’s Services v San Francisku. Deník Rivky Lipszycové je cenným svědectvím, které by nemělo zůstat bez povšimnutí. Deník Rivky Lipszycové – nalezený v roce 1945 Rudou armádou v Osvětimi, poprvé vydaný v roce 2014 v San Francisku.

reklama

reklama

reklama

reklama

reklama